Nejsme neochotní přijímat uprchlíky, problém je v tom KDO sem přichází. Na naši údajnou xenofobii by se měli soudruzi z Bruselu ptát našich Vietnamců, Slováků a Ukrajinců, kteří k nám přišli studovat, pracovat a ne bořit a ničit!
Nevadí mi, když v debatě o přijímání uprchlíků zaznívají z okolních zemí naivní názory, se kterými nemohu souhlasit, ale vadí mi když se používají unfair argumenty.
Už mnohokrát zaznělo z úst představitelů EU, že státy Visegrádu rády berou dotace z Evropských fondů, ale když se od nich očekává solidarita při přebírání imigrantů, tak se jim do toho nechce. To je příklad propagandistické zkratky, za kterou by se nemusel stydět ani ministr propagandy III. Říše, protože tyto dvě věci spolu nemají vůbec nic společného.
Představme si, že by (nedej Bože!) někde v Evropě došlo k přírodní katastrofě, nebo atomové havárii a bylo by potřeba dlouhodobě ubytovat stovky tisíc lidí. Kdo z nás by byl proti, kdo z nás by odmítl ubytovat Španěly, Belgičany, Finy, atd.?
Problém totiž není v tom, že bychom nebyli ochotni imigranty přijímat, problém je v tom KDO sem přichází. Na naši údajnou xenofobii by se měli soudruzi z Bruselu ptát našich Vietnamců, Slováků a Ukrajinců, kteří k nám přišli studovat, pracovat a ne bořit a ničit!
Každý stát by si měl mít právo vybrat sám, komu chce nabídnout azyl nebo práci. My všichni jsme svým snažením a chováním přispěli k tomu, jakou máme bezpečnost a životní úroveň, do jaké míry dodržujeme zákony a pravidla slušného chování. Není to sice všechno na jedničku, ale na slušnou dvojku ano. A teď si na základě rozhodnutí EU do svého čistě udržovaného domu máme vpustit špinavého recidivistu, který se netají tím, že náš dům hodlá nechat explodovat a jeho obyvatele zabít. Azylanty by měl ubytovat ten, kdo si je pozval. V tomto případě námi do čela EU nezvolená kancléřka, protože ona od nikoho z nás mandát k tomu pozvání neměla.
A pokud se jedná o ty dotace z EU, je to semeniště korupce, ale především se staví nesmyslné projekty, které by jinak financování nenašly. Tyto fondy porušují zdravé tržní prostředí, ve kterém uspějí jen opravdové projekty a ne ty, které vznikají často pouze z potřeby nenechat dotace propadnout. Pokud bychom sledovali v delším časovém horizontu využívání takto postavených staveb, což by naši žurnalisté měli, spatřili bychom nevyužívaná hřiště a řadu dalších pitomostí. Ta nejnemravnější varianta nastane, když se taková dotace přihraje soukromé firmě a použije se na golfové hřiště, nebo na víkendovou chatu pro miliardáře, ale o čápech jsem vlastně dnes psát vůbec nechtěl.
