Jako země, která zvládla pandemii v Evropě ze všech nejlépe, je označováno Švédsko. Česká republika, která patřila v první fázi pandemie díky dodržování pravidel k premiantům, dopadla nakonec hůře než Švédsko v obou letech.
Důsledně používám toto označení, abychom nezapomněli, odkud tahle hnusná pandemie přišla. Je to daleko spravedlivější než označení „Španělská chřipka“, která podobně jako španělský ptáček ze Španělska nepřišla. Aspoň já ho tam nesehnal. Ale žerty stranou, jde o zdraví a občas i o život.
Poslouchal jsem na Plusu rozhovor s Danielem Prokopem, jedním z našich mediálně nejznámějších sociologů a nebylo mi moc dobře. Jeho PAQ Research se totiž detailně zabýval otázkou, proč naše domovina dopadl minule v porovnání s ostatními zeměmi tak špatně a identifikovala tyto tři hlavní příčiny:
- V ČR je podstatně více vícegeneračních domácností, kde žijí společně až tři generace než v jiných zemích. Děti ze škol a pracující ze zaměstnání přinášejí nákazu, která ohrožuje jejich rodiče a prarodiče.
- Podstatná část obyvatel ČR trpí nadváhou či obezitou a ta významně zvyšuje riziko vážného průběhu čínské chřipky.
- Nízké nemocenské dávky nutí lidi chodit do práce i v případě, že už mají první příznaky choroby.
Náš problém spočívá v tom, že pokud by přišla další vlna (což zatím nehrozí, i když některá média v touze po senzaci už bubnují) budou výsledky obdobné, ježto žádný z těchto tří faktorů se nezměnil. Je jasné, že první dva body není možné změnit za pár let, ale ten třetí změnit možné bylo. V obavě o rozpočet (jakkoli souhlasím, že s tou obrovskou sekyrou je třeba bojovat) zase budou zbytečně marodit a umírat lidé.
Jako země, která zvládla pandemii v Evropě ze všech nejlépe, bývá označováno Švédsko. Česká republika, která patřila v první fázi pandemie díky vzornému dodržování pravidel k premiantům, dopadla nakonec hůře než Švédsko v obou zkoumaných letech. Zatímco za rok 2020 zemřelo v Česku o 126 lidí na sto tisíc obyvatel více, než se čekalo, ve Švédsku to bylo 84. Ve druhém roce pandemie byla odchylka od dlouhodobého počtu úmrtí v Česku ještě vyšší, 220, ale ve Švédsku číslo kleslo na 27. Ve finálním součtu Česko skončilo na druhém konci tabulky než Švédsko. Se 173 nadúmrtími na sto tisíc obyvatel mu patří 19. místo z dvaceti sedmi unijních států.
K těm horním třem kritériím tedy můžeme přidat ještě disciplínu, která byla u nás na začátku vzorná. Asi jsme se všichni hodně vylekali, ale dlouho nám to nevydrželo. Mám takový pocit, že ani na tom se nic nezměnilo a nezmění. Disciplína není naše národní vlastnost, my spíš držkujeme, snažíme se všechno tak nějak očůrat, a podle toho to vypadá.
V neposlední řadě chaotické vedení státu, které střídalo ministry, měnilo hlavní odborníky a skákalo v minovém poli s úspěchem přímo úměrným umění tanečníka. Když vidím rozhodnost té dnešní, a hlavně ministra zdravotnictví, tak si nejsem jist, že to by se této vládě dařilo zvládnout lépe!
