Poslední skupina říká, že je přece stát nemůže nutit, aby si nechali dát do těla stříknout nevyzkoušené preparáty. Firmy, které je vyrábějí neměly podle nich dost času na to, aby proběhly všechny předepsané dlouhodobé testy.
Když přemýšlím nad důvody těch, kteří se nechtějí nechat očkovat, nacházím několik skupin:
- Ti, kteří podlehli nejrůznějším fámám a dezinformacím. Například, že nám se sérem do těla vstříknou mikročip, nebo jakousi kontrastní látku, pomocí, které nás pak budou moci sledovat
- Ti, kteří mají odpor k jehlám, případně se prostě bojí jakéhokoli lékaře
- Ti, kteří mají pocit, že jim tlakem na očkování stát bere svobodu
- Ti, kteří mají obavy z nežádoucích reakcí na podanou vakcínu
S první skupinou nemá smysl se zabývat, protože na ni žádné logické vysvětlování neplatí.
Druhou skupinu svým způsobem chápu, ale asi by měla vyhledat spíše psychologa než očkovací centrum. Zajímavá je trojka, ke které zřejmě od počátku očkování hovoří Pitomio. V žádném svém mediálním vystoupení neopomněl připomenout, že očkování musí být dobrovolné! Vlamoval se tím do otevřených dveří, protože do dnešního dne nikdo z těch, kteří by o tom u nás případně rozhodovali, neřekl, že by se o této variantě, byť jen uvažovalo. Na druhé straně některé evropské země přijímají v poslední době čím dál tvrdší opatření, která mají k očkování přivést i ty, kteří prozatím odolávali. Na prvním místě je asi Francie, kde se po vyhlášení zákazu vstupu na kulturní a zábavní akce bez vakcinace, opět před očkovacími centry utvořily fronty. Stát tedy neříká, že se občané dát očkovat musí, ale ti, kteří covid pas mít nebudou, si budou muset některé aktivity odepřít. To může kolidovat s ústavou a také to vyvolalo protesty. Místy, jak je ve Francii zvykem, i násilné.
Ovšem nejzajímavější je poslední skupina. Jejich protagonisté říkají, že je přece stát nemůže nutit, aby si nechali dát do těla stříknout nevyzkoušené preparáty. Firmy, které je vyrábějí neměly podle nich dost času na to, aby proběhly všechny předepsané dlouhodobé testy. Údajně si dokonce dodavatelé vakcín dali do smluv, že za případně vedlejší účinky neručí. To já zkontrolovat neumím, jestli to tam je, ale vlastně to ani není podstatné, protože nás občany přece neočkuje výrobce, ale náš stát, který se pochopitelně zodpovědnosti za případné maléry zříct nemůže.
Podle České televize jsme u nás kolem padesáti procent proočkovaného obyvatelstva. Věřím, že by se případné vážnévedlejší účinky před médii nedaly utajit. Kolik jich fakticky bylo na těch 10 milionů dávek? Asi moc ne, když média mlčí.
Abych doplnil výčet všech občanů, musím uvést ještě skupinu, která očkovaná být nemůže, protože jí to jiné choroby znemožňují a pak je také třeba odečíst děti do dvanácti let.
Zbývají ti, kteří sice očkování neodmítají, ale stejně nejdou:
- z důvodu dopravní nedostupnosti
- z neschopnosti se zaregistrovat
- z lajdáctví
- protože je nezajímá vůbec nic…
Každý z nás si pamatuje pojízdné prodejny. Nejpozději v okamžiku, kde se zjistilo, že vakcinační látky nevyžadují nižší teplotu, než zvládne běžná lednička, měly vyjet mobilní očkovací jednotky. Stejně tak jako se dřív po vesnicích vykupovaly kožky, kůže, nebo za komunistů na Slovensku sháněli ministři do federální vlády, měly vyrazit a tlampačem vytáhnout obyvatelstvo z chalup. S volební urnou také obcházejí všechny domky i samoty jako klekánice.
