Advokáti proti totalitě

Na zdech samotek jsou vyškrábané nápisy, kdosi tu sčítal dny, aby neztratil pojem o čase, zatímco za zdí svítilo slunce, jezdily šaliny a mámy tlačily kočárky. V barokní kapli je výzdoba, jak kdyby se tu natáčeli Černí baroni.

Jde o projekt České advokátní komory, který zahrnuje výstavu, knihu a web, kterým chce připomenout statečné ženy a muže, kteří neváhali obhajovat nepřátele režimu v době totality, a tak se sami stali nepohodlnými. Následovaly vyhazovy z advokátní komory, v některých případech roky vězení a v jednom dokonce trest nejvyšší. 

Rok a půl jsme strávili s kolegou Petrem Tomanem přípravou knížky, která vyšla loni v listopadu u příležitosti otevření výstavy v Praze k sedmdesátému výročí popravy JUDr. Borkovce, jediného příslušníka advokátního stavu, který byl komunisty popraven. Nyní se výstava přesunula do Brna. Instalována je v káznici na Cejlu provozované od roku 1781 do roku 1956. Tento barokní areál se jako zázrakem dochoval dodnes v téměř nezměněném stavu. Dlouhá léta sloužil jako archív, do kterého nikdo neinvestoval a jeho značná část patří i nadále městu, které marně hledá využití a hlavně investora.

Díky tomu jsme se mohli po úvodním ceremoniálu v doprovodu historika Michala Doležela ponořit do ponurých chodeb, cel a dvorů. Jak poznamenal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman málokterá věznice je povznášejícím místem, ale tady máte pocit, že vězni jen odešli na dvůr, nebo pracovat do robotárny a za chvíli se vrátí. Na zdech samotek jsou vyškrábané nápisy, kdosi tu sčítal dny, aby neztratil pojem o čase, zatímco za zdí svítilo slunce, jezdily šaliny a mámy tlačily kočárky. V barokní kapli je výzdoba, jak kdyby se tu natáčeli Černí baroni. Na půdě v konstrukci krovu jsou ještě háky, na kterých se věšelo…

Přispěli jsme sice k „paměti národa“, ale těch pár čtenářů a návštěvníků výstavy, která bude napřesrok pokračovat do Ostravy, to jsou lidé, kteří se stejně zajímají o historii svého národa, takže jak říkává kamarád Saša roztleskáváme roztleskané. Zatímco volby vyhrává mlčící většina, která nás možná donutí tohle všechno zažít znova. Ale co s tím? Zástupce Post Bellum na výstavě řekl, že jediná možnost je snažit se lidi informovat a vzdělávat. 

A tak to děláme, ale je to šichta!

 

Autor: Ondřej Šebesta | pondělí 28.9.2020 7:00 | karma článku: 9,86 | přečteno: 273x
  • Další články autora

Ondřej Šebesta

Je možná koalice ANO a ODS?

22.4.2024 v 7:00 | Karma: 22,15

Ondřej Šebesta

Císařovy nové šaty

8.4.2024 v 7:00 | Karma: 15,92