Čeští zákonodárci to s přímou volbou prezidenta myslí asi opravdu vážně. Naznačuje to nepřehlédnutelná fronta a tlačenice u vrat Pražského hradu. Zatímco v minulých letech šlo vždy o souboj dvou relativně stejně politicky silných kandidátů, (Bobo třešnička jistě promine), nyní s připravovanou přímou volbou jako by se s potencionálními kandidáty roztrhl pytel.
Slibuji, stvrzuje podpisem novopečený premiér Fischer. Ludvík Hradilek
Ne snad že by se výkvět národa rozšířil za poslední čtyři roky z dvou tří jedinců na desítky. Ale přímá volba pootevírá vrátka hradu daleko širšímu spektru osobností, než tomu bývalo při volbě na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. Nebude už třeba shoda více stran napříč oběma komorami parlamentu, žádné trapné dohady, kupčení, žádné nábojnice v obálkách, uplácení. Nedůstojné divadlo, které „live“ sledovaly statisíce občanů, se snad už nikdy nebude opakovat.
A jaké že osobnosti (zvažoval jsem uvozovky) jsou médii často zmiňované nebo se dokonce sami se vší „paroubkovskou“ skromností (pozn.„Se vší skromností musím konstatovat, že na české politické scéně není řečníka, který by se mi vyrovnal) o post příštího prezidenta České republiky přihlásili? Na prvním místě si samozřejmě zaslouží být zmíněna paní Bobošíková, která už kandidovala snad všude a za podpory kohokoliv. Hádám tedy, že si ani tuto příležitost a možnost zviditelnění nenechá ujít. ODS má kandidáty dva. Zatímco Miroslava Němcová kandidaturu jen neodmítla, Přemysl Sobotka si o onen post přímo řekl. A zdá se, že disponuje i podporou předsedy ODS. Zemanovci jsou v pohotovosti a připraveni povolat z vysočiny expremiéra Miloše Zemana. TOP09 kandidáta nemá, ale při zájmu Karla Schwarzenberga by měl obsolutní jejich i silnou veřejnou podporu. Půtkami o trůn rozpolcená ČSSD má kandidáty dva, respektive křídlo Michala Haška si představuje někoho přímo ze strany (pozn. Zmíněni byli Zaorálek, Škromach, Onderka), zatímco křídlo vedené Bohoušem Sobotkou má jasno v podpoře údajně liberálního ekonoma a neúspěšného kandidáta z roku 2008, Jana Švejnara. Ten by zřejmě mohl vyhovovat i Věcem veřejným, kandidáta však oficiálně Johnovo uskupení nemá.
Toto jsou zatím známí političtí kandidáti. Máte radost? Z toho, jakou stranou (nebo kolika) jsou podporováni, sice nevyčteme jejich šance, protože protentokrát snad opravdu handl vystřídá volba, a o všem rozhodnou až voliči, ale určitě se stranická podpora odrazí na velikosti prezidentské kampaně. Odborníci odhadují její objem někde na úrovni 30 milionů, tak nám snad moc nezahltí ulice. A je to logické. Mít svého prezidenta nezaručuje téměř žádnou finanční návratnost na rozdíl od štědrých podpor státu za každý hlas a i mandát při volbách například poslaneckých. A to už nemluvím o následné příležitosti krást že!
Ještě do nedávna byly největšími favority vždy bdělý a pozorně naslouchající Karel Schwarzenberg a na druhé straně uhlazený, kultivovaný ale na můj vkus mediálně bezdůvodně oblíbený profesor ekonomie Jan Švejnar. U lidí v tomto souboji zatím vyhrává právě ekonom.
Česká média však jen povrchně přešla jednu, dle mého názoru zásadní, zprávu. Možná z opatrnosti a možná proto, že její obsah je podmíněn právě schválením přímé volby prezidenta. Šlo o slova asi nejoblíbenějšího polistopadového premiéra, Jana Fischera, který při návštěvě Úřadu vlády začátkem února řekl, že má zájem a kandidovat určitě bude. Jeho obliba napříč voličským spektrem je jeho nespornou výhodou a já se ho ani malinko nebojím označit za horkého favorita.
Možná však i on „ostrouhá“ a všem vytře zrak Karel Gott. =) Jaký je váš favorit?
