Konzervativní politici si již před 31 lety vymohli náboženskou výjimku pro sňatky. Tato exkluzivita jim nestačí a chtějí uplatnit náboženské požadavky i v civilním právu tedy i na jinověrce, nevěřící a sexuální menšiny.
V roce 1992 bylo novelou uzákoněno tradiční církevní manželství, vázané na církevní náboženské právo, vyžadující akceptovat pravidla náboženské víry. Dle kanonického práva takové manželství například požaduje:
- Náboženskou indoktrinaci dětí: Článek VI Smíšená manželství (katolík a nekatolík) - Kánon 1125: Takové dovolení dává místní ordinář, je-li zde oprávněný a rozumný důvod a jsou splněny tyto podmínky: 1. když katolická strana prohlásí, že je ochotna odstranit nebezpečí odpadu od víry a upřímně slíbí, že podle svých sil učiní všechno, aby všechny děti byly pokřtěny a vychovány v katolické církvi,
- Nemůže být rozvedeno v žádném případě (Kánon 1141) - pro představu, ani domácí násilí není důvod k rozvodu. Kánon 1141: "Manželství uznané a dokonané (ratum et censumatum) nemůže rozloučit žádná lidská moc a z žádného důvodu kromě smrti."
- Přihlížející k potenci partnerů (Kánon 1680).
Zdroj Kodex kanonického práva
Čtěte také:
Benda (ODS) chce zakázat rozvody
Benda je guru ODS - všichni se s ním radí
Fanatická náboženská organizace Aliance pro rodinu, která chce zakázat rozvody, potraty, náhradní mateřství a manželství pro stejnopohlavní páry, má vliv na ODS a Lidovce
Aliance pro rodinu je napojená na extrémisty z Ordo Iuris
Jurečka (KDU-ČSL) chce více církevních škol a jeho syn je nábožensky indoktrinovaný natolik, že odmítá evoluci člověka
Manželství není katolický patent
Mají tradiční církevní manželství, ale oni chtějí víc - tváří se, jako by měli autorská práva na manželství. Manželství ale není katolický patent, existovalo v různých formách ještě předtím, než se vůbec křesťanství zformovalo. Starý zákon Bible navíc dovoluje polygamii (1. Mojžíšova 4:19; 16:1–4; 29:18–29), monogamii křesťané později okopírovali od jiných národů a stala se součástí Nového zákona, který se vymýšlel stovky let různými autory.
Historie zná manželství mnoha barev a zvyků
Manželství s mužem znal starý Řím - císař Nero a císař Elagabalus takové měl. I pravoslavná církev v 11. století znala manželství dvou mužů, kterému bylo zpečetěno obřadem zvaném "sbratření". Manželství se ale liší i motivem k jeho uzavření. Sňatky z rozumu jsou často pro získání majetku, vlivu a moci nebo k zlepšení sociálního statusu.
I církevní manželství dovoluje adopce!
Častý argument konzervativců proti stejnopohlavním manželství je, že nemohou mít spolu děti. To ale nepožaduje ani kanonické právo! Impotence (neschopnost souložit) může být důvod k tomu, že manželství nevznikne nebo že bude považováno za neplatné pro nesplnění podmínek k jeho uzavření. Nikdy, ale nejsou partneři nuceni mít vlastní potomky. Počítá se i s adopcí: Kánon 110: "Děti adoptované podle civilního práva jsou považovány za děti toho nebo těch, kdo je adoptovali."
Nenávistné náboženské spolky, jako Aliance pro rodinu či politická strana Lidovců, tedy nerespektují ani kanonické právo vlastní církve! Tím, že aktivně pomlouvají a očerňují adopce potažmo náhradní mateřství, které nazývají obchodem s dětmi a požadují právo na "skutečné" rodiče - kteří rodičovskou roli nikdy ani nesehráli a plnily pouze roli dárce spermatu a vajíčka, případně inkubátoru. Rodičovství totiž není jen o rození dětí - to by muž nemohl být rodičem :D.
