Rosslyn Chapel - nejtajemnější stavba Evropy - část první

Zmrazená hudba nebo domov včel, to jsou jen některé ze zvláštností, které v sobě ukrývá kaple v Rosslynu.

Když se stala finálním místem románu Šifra mistra Leonarda a následně i stejnojmenného filmu, závratně se zvýšila  její návštěvnost. O  existenci kaple,  stojící nedaleko hlavního města Skotska Edinburghu, neměla většina  turistů  do té doby sebemenší tušení. O to víc jsou zaskočeni tím, co spatří na vlastní oči.

Název Rosslyn vznikl pravděpodobně složením dvou keltských slov. Ross, které znamená v keltštině kopec a Lynn vodopád. Pozemky vlastnil jeden z nejvlivnějších rodů ve Skotsku, rod Sinclairů, později St. Clairů. V roce 1446 se rozhodl Villiam  St.Clair vystavět, jako dík Bohu v Rosslynu, na místě dřívějšího hradu,  velkou katedrálu. Bohužel se postupovalo velmi pomalu, a když po čtyřiceti letech od zahájení stavby zemřel, byla vybudována jen východní loď. Součástí byla také krypta vytesaná ve skále, pozůstatek původního hradu. Syn a vnuk, snad z finančních důvodů, ve stavbě nepokračovali a stavbu jen zastřešili. Tak vznikla dnešní podoba kaple.

Svoji úlohu plnila jen necelých sto let. Důvodem bylo nucené přestoupení katolicky smýšlející skotské šlechty na protestantskou víru. Protože se rodina St. Clairů nechtěla své víry vzdát,  bylo jim v roce 1592 nařízeno pod pohrůžkou exkomunikace zničit v kapli oltář.  To mělo za následek, že byla kaple uzavřena a postupně chátrala. O  šedesát let později započala její zkázu Cromwellova vojska, když jim posloužila jako stáj pro koně. A dílo dokonal roku 1688 dav protestantů, kteří kapli považovali za místo špatné víry a zničili její vnitřní výzdobu. Rodina St. Clair pak rezignovala a upustila od její obnovy.

Změna nastala v roce 1842, když kapli navštívila královna Victorie. Její zásluhou došlo k celkové rekonstrukci. Následně pak byla znovu vysvěcena edinburským biskupem.

Pokud by bylo možné, aby francouzská katedrála počala s nějakým severským kostelem dítě, pak by tím dítětem byla  Rosslynská kaple. Směs gotiky a norské tradice prochází  stavbou rozměrově nevelkou, ale svým obsahem jedinečnou. Především interiér představuje vrcholné umění kameníků. Tak jako v gotické katedrále plní úlohu jakési naučné knihy vitráže, tak zde jsou to prvky vytesané do kamene.  Květiny, zvířata i lidé dali interiéru kaple přízvisko kamenná Bible. Ale nejen to. Kameníci zahrnuli do výzdoby skulptury, které mnohým historiků i hledačům záhad a pokladů nedají spát.

 Rosslyn jako místo pokladů a útočiště včel

Templářský řád a  společenství zednářů  evokují pocit něčeho tajuplného, ale také vzbuzují podezření, že se jedné o uměle vytvořenou senzaci, prospívající turistickému ruchu a obchodu s ním spojeným. Faktem ale zůstává, že hrabě St. Clair se zúčastnil první křížové výpravy, která dala vzniknout templářským rytířů  a také to, že se Kateřina St. Clair stala manželkou zakladatele a prvního velmistra řádu Huguese de Payens. Skotská rodina měla tedy k  rytířům velmi blízko. Skutečností je i to, že po násilném rozpuštění řádu našli mnozí azyl právě ve Skotsku.  Tak se zrodila legenda o pokladech, které sem templáři údajně přivezli a  ukryli v podzemí kaple. Má to být archa úmluvy, svatý grál, různé magické předměty a kdoví co ještě. Bohužel se nic takového nepotvrdilo. Jisté ale je, že St. Clairové něco měli nejen s templáři, ale i se svobodnými zednáři, kameníky. Dosvědčuje to  především úžasný objev z nedávné doby. Při opravě střechy byl  objeven jeden ze základních symbolů zednářství. V jedné z věžiček našli řemeslníci opuštěný, ale funkční včelí úl. Tento úl sloužil pouze jako včelí "domov" a  nebyl uzpůsoben tak, aby mohl být med vybírán.

Ale vraťme se zpět do kaple. Jak už bylo řečeno, na stěnách je nespočet zajímavých výjevů. Ve středověkých i pozdějších stavbách je celkem běžné ztvárnění tzv. Zeleného muže. Tento pohanský symbol přírody, pána lesů se objevuje v gotických katedrálách i na měšťanských domech po celá staletí. V Rosslynu  jich ale najdete 110. Neuvěřitelný počet na tak malém místě nemá nikde v Evropě  obdoby. Mnozí badatelé to vysvětlují potřebou stavitelů zdůraznit ztotožnění Boha s přírodou. Příroda jako součást Boha a Bůh jako součást přírody.

Poněkud výjimečné je i zobrazení Lucifera jako padlého anděla obráceného hlavou dolů. Zde nějaký skrytý význam netřeba hledat. Jakou ukrytou symboliku ukrývá například rytíř s podivnou postavou za zády, můžeme jen spekulovat. Stejně jako o  Učedníkově sloupu nebo o "zmrazené" hudbě v kameni.  Ale o tom až příště.

Zdroj foto: http://www.rosslynchapel.com

.