Na ČT dávají seriál, za který se vyhlašuje válka

Existují národy, které si jdou už od nepaměti tak nějak po krku a nemusí u toho zrovna řinčet šavle. Stačí jeden seriál.

Když se objevil v roce 1984 poprvé na televizních obrazovkách, měli někteří Francouzi chuť seběhnout do sklepa, nabít svého starého Stena a vyrazit na Londýn. Nakonec to ale skončilo jen hrožením pěstí přes kanál a několika pobouřenými články v novinách.

Byla to totiž bomba. Není divu, že se seriál hned prodal do 34 států a není také divu, že jej tehdy západní Německo a Itálie odmítla a Francie jej koupila snad jen proto, aby občané viděli, jakou nehoráznost  ti zmetkové Angláni zase vymysleli. Spisovatelé a scénáristé David Croft a Jeremy Lloyd  natočili seriál "Haló, haló".

Píše se rok 1940, Francii okupují Němci a kavárník René dělá všechno proto, aby přežil, ale také, aby něco z těch nácků měl pro sebe. Nemá s Němci problém. Když utrácejí v jeho podniku a za veselé chvilky se servírkami mu opatří třeba nedostatkový parafín, jako by ani válka nebyla. Ale jen do té doby, než se mu do domu vetře představitelka francouzského hnutí odporu Michelle a začne jej úkolovat ve svém podzemním boji.

Ale tvůrci si nedělají legraci jen z lehké kolaborace mnohých Francouzů. Na paškál si vzali i francouzský odboj s nesmyslnými nápady Michelle i jejími rivalkami v boji, sexuchtivými komunistkami. Italskou armádu ztvárnili, jako nedisciplinovanou bandu flákačů, přičemž jejich velitel, kapitán Alberto Bertorelli, má jediný bojový cíl, dostat se některé z ženských do kalhotek. Němci jsou buď zkorumpovaní vykutálenci, kteří si chtějí nakrást na důchod, nebo, v postavě gestapáka Otto Flicka, fanatickými blbečky. Ale ani angličtí piloti tady nejsou vylíčeni,  jako nějací velcí myslitelé.

Ovšem dobový tisk to viděl jinak:

"Evropa by měla být pobouřena. Padesát let po druhé světové válce a tři roky před plánovaným dokončením společného evropského trhu si Angličané dělají legraci z francouzského odporu, německých útočníků a okupantů a jejich italských stoupenců…“

Je pochopitelné, že nastavené zrcadlo s trochou karikatury nebývá u některých přijímáno s velkým nadšením.  Ale naštěstí většina diváku se skvěle bavila a já jsem velmi rád, že Česká televize sáhla do archivu a znovu jej nyní uvádí. A to nejen pro vtipné dialogy, pro úžasný dabing v podání Ivy Janžurové, Lubomíra Lipského a dalších, ale i pro to, že v dnešní době nějak ztrácíme humor a zase se bereme moc vážně.

A také, jak se zdá, zase se někdo pokouší nařizovat, co se smí říkat, natáčet a psát.