Málokdo by si pomyslel, že něco takového může vzniknout v zemi, která je považována za nejzbožnější v Evropě. Film Kler naznačil, že už není nic, jako dřív.
V Polsku by se nenašlo kontroverznější téma, než jakým je církev. A pokud se na církev sáhne, budí to vždy silné emoce. Kler, režiséra Wojtka Smarzowského, je nebudí, ten je rozžhavuje doběla.
Film v podstatě ale není nijak novátorský. Hovoří o touze po penězích, moci a sexu. Nic zvláštního. Jenže se to týká církevních hodnostářů a na ty se sahá jen na vlastní nebezpečí. Režisér Smarzowski si sáhl a údajně tak projevil svoji "odpornou nenávist k Polákům a Polsku".
Co tedy katolíky v tom filmu tak popudilo a miliony diváků přitáhlo do kin? Bylo to prolomení zásadních tabu. Věci, o kterých se jen šeptalo, se vyvalily na povrch, jako nějaký zapáchají kal. Smarzowki ukazuje kněze, kteří pijí na hranici vlastního zmrzačení, opilí slouží mši a opilí dávají poslední pomazání.
„… když jsem se jednou pozvracel na kazatelně při mši, rozhodl jsem se léčit.“
Pohlavně zneužívají své ministranty, stejně jako oni byli zneužíváni v seminářích.
„… přísahej na život své matky, že to nikomu nepovíš. Pokud ano, budeš se smažit v pekle…“
„… a nekřič, nebude to bolet.“
Kněží mají děti a milenky.
„… kdyby všechny ženy začaly žádat výživné na děti, naše církev by zkrachovala…“
Kněží chtějí peníze za hrob, svatbu, za pohřeb, za rozvod, za výhru v tendru na stavbu, za podporu ve volbách, za všechno…
„… potřebovali bychom zajistit svatbu.
Není termín.
Zaplatíme.
Na kostele je potřeba vyměnit okapy.
Dobře…“
Arcibiskupové jsou oligarchové bažící po moci a blahobytu
.“… kurva, co si ten prezident myslí? Podpořili jsme ho ve volbách, tak chci, aby přijel on a ne nějaký náměstek…“
Konzervativní politici hovoří o "zuřivém anticírkevním filmu", Katolická asociace novinářů vyzývá k bojkotu, ultrapravičáci k blokování kin a poslankyně Anna Sobecká dokonce žádá úplné stažení z distribuce. Ale jak už to tak s podobnými výkřiky bývá, nic lepšího si nemohli tvůrci přát. Již po měsíci promítání Kler zhlédlo 4 339 089 diváků a stal se v Polsku třetím nejnavštěvovanějším filmem od roku 1989 za "Titanikem" a "Umučením Ježíše Krista" Mela Gibsona.
Ale vedle těch jednoznačných obvinění jsou zde i drobné narážky. V církevním objektu se scházejí neofašisté, do Čech se jezdí za potraty. Z počáteční grotesky se postupně stává temné drama, končící smrtí. Film vypovídá, o tragických osudech, o hříchu, pokrytectví a intrikách, ale i o tom, že se sice Polsko zbavilo komunistů, ale je tu něco obdobně vlivného, chtivého a zpupného.
Velká moc totiž chutná všem stejně.
Kler- příběh (nejen) tří kněží
