Evropská unie a komunistické praktiky

Většina členských států EU nezažila vládu soudruhů, ale opatření, která chystají, jsou jako přes rudý kopírák.

Vystoupit z EU? To se prostě nedělá a je třeba to potrestat. Tohle si asi řekli členové kulturní komise v Bruselu a rozhodli se zasáhnout  proti "nepřiměřenému množství britské televizní a filmové tvorby vysílané v Evropě".

Unijní Směrnice o audiovizuálních mediálních službách nařizuje, že většina vysílání v televizi musí být věnována evropské tvorbě a zároveň musí tato tvorba představovat alespoň 30 procent titulů na streamovacích službách. V záplavě americké produkce, mnohdy nevalné úrovně, se to dá chápat jako logická ochrana mediálního prostoru, který mohou využít menší evropské země pro prezentaci své tvorby.

Jenže s Brexitem přišli v Bruselu na zásadní objev. Stát, který není v EU, není vlastně ani součástí Evropy a musí se na něho vztahovat opatření z výše uvedené směrnice. Britskou produkci tedy čeká omezení pro její "nepřiměřené zastoupení", které brání "širší paletě evropských děl". Je to ale jenom kapric, který nemá co dělat s kvalitou tvorby a ani s udržováním evropské kultury. 

Znovu se naplňuje heslo "kdo nejde s námi, jde proti nám" a je velmi smutné, že znovu i v kultuře. Praktiky soudruhů se opakují a přichází otázka, jestli o tohle zrovna stojíme.