Jak Slované otročili Němkyně

O někom se říká, že kecá jako Palacký a není to od věci, protože František někdy skutečně kecal, až se mu od huby prášilo.

Je přímo kacířské označit tohoto "Otce národa" a  bijce za všechno české za mluvku,  ale jeho nekritický pohled na nás Čechy dal vzniknout  domněnce, která se táhne až do dnešní doby. Palacký chtěl, aby všichni nabyli dojmu, že Slovan je holubičí povahy, takový "sluníčkářský" chasník, jehož jedinou zábavou bylo síti a žnouti. A to na rozdíl od Germána, který chce zase každému rozbít držku a okrást ho nejen o majetek, ale hlavně o národní identitu. Palacký to v tomto případě trochu přehnal, ale udělal to z dobré vůle, protože obrozenecká doba si to žádala.

Dějiny ovšem hovoří poněkud jinak, než mýty našich buditelů a Slované se mydlili stejně, jako každý jiný národ. A nejen, že by hájili svá území,  dělali výpady do okolí a vraceli se s ukořistěným zbožím  a hlavně s fešnými ženskými. Nejraději do Bavor i údajně proto, že Němky byly v určitých věcech poněkud hbitější, než ty místní. Ale celkově muselo být v těch slovanských hradištích veselo, protože arabský myslitel, cestovatel a etnograf al-Mas’údí  píše v polovině desátého století, že :"...shledá-li slovanský ženich svou nevěstu jako pannu, zapudí ji znechuceně slovy:„Kdybys byla stála za něco, byli by tě muži milovali a ty bys byla jistě si vybrala někoho, kdo by tě zbavil panenství“.

Ale vraťme se k válečným výpravám. Když se tedy slovanští  bojovníci vrátili za palisády do svého domova, popili medoviny a začali třídit zajatce. Ti, kterým nestačili jejich Líby a Vlasty si  pořídili navíc nějakou tu Grétchen a s ostatními ženskými se vydali na trh  Stejně tak s  chlapy, kteří nebyli použitelní  třeba na vyčištění latrín a podobné potřebné práce.

Trh s otroky byl pro Slovany zajímavým příjmem a jejich častými zákazníky byli španělští židé, kteří s lidmi vesele obchodovali. Hodnota otroka ale nebyla větší než za tažné zvíře. Svědčí o tom Celní  raffefstättenská úmluva z r. 906. Češi tehdy podle ní platili bavorským úřadům z otroka stejně jako z valacha 4 denáry a z otrokyně jako z kobyly 3 denáry.  Ovšem otrokářství nebylo jen doménou pohanských Slovanů. Například dle Kosmy,  český kníže Břetislav I. po svém tažení do Polska zajal mnoho urozených i prostých Poláků, kteří pak byli " v houfech hnáni do Uher a tam prodáni." Ale abychom byli objektivní,  jiný  český kníže, Vladislav I.  naopak od židů všechny křesťanské otroky v Čechách vykoupil a  král Václav I. obchodování definitivně zakázal. 

 S ohledem na výše uvedené a  současné dění, si nemohu odpustit jednu uštěpačnou otázku. Je správné, aby se po prokázaném otrokáři Břetislavovi  jmenovalo moje rodné město?  Všem normálním lidem je odpověď jasná, i když Lundenburg zni tak nějak víc americky.