Proč tvrdší tresty pro regiony s nadměrnými rozpočtovými deficity?

Proč europoslanci požadují tvrdší tresty pro regiony s nadměrnými rozpočtovými deficity? Jednoduchá odpověď - protože žít na dluh se nevyplácí. Nejznámějším příkladem rozhazování státních peněz je Řecko, problémy však v této oblasti mají i jiné evropské státy jako například Irsko nebo Portugalsko.

Dlouhodobě nevyrovnaný rozpočet mají také Spojené státy, které svým přístupem ohrožují proces oživení globální ekonomiky. Nadměrné zadlužování členských států má totiž jednoznačně negativní dopady nejenom na vývoj kurzu měny, ale obecně na makroekonomickou rovnováhu národních ekonomik, vývoj inflace a úrokových sazeb a celkovou důvěru ve finanční sektor.

Proto jsou součástí zpřísněných podmínek Paktu stability a růstu návrhy na citelné pokuty těm zemím, které by dlouhodobě hospodařily se schodkem vyšším než 3% hrubého domácího produktu nebo měly vysoký státní dluh. S ohledem na bezprostřední vazbu fiskální a monetární politiky by se citelnější sankce měly vztahovat především na země platící eurem. Parlament i Komise navíc navrhují, aby za situace, kdy by provinilý stát delší dobu nic nepodnikal pro ozdravení svých veřejných financí, dostal pokutu od Evropské komise v principu automaticky bez ohledu na postoj členských států v Radě. Moc dobře si totiž pamatujeme situaci, kdy Německo a Francie Pakt nedodržovaly a samy na sebe si sankce neuvalily, zatímco jiné státy za rozpočtovou rozmařilost platit musely.

Rada členských zemí příslušné novely několika unijních předpisů již schválila, návrhy jsou teď v Evropském parlamentu. Ve Výboru pro hospodářství a měnu poslanci podali k legislativním návrhům Komise více než dva tisíce pozměňovacích návrhů, a nakonec se dokonce shodli na požadavku tvrdšího režimu proti marnotratným členským zemím, než původně navrhla Komise. Cílem je dosažení kompromisu o celém balíku do června 2011, kdy by o něm také mělo hlasovat plénum Evropského parlamentu.

Státy Evropské unie loni v součtu hospodařily s deficitem 6,4 procenta HDP. V eurozóně zasažené dluhovou krizí tak v minulém roce stoupl dluh na 85,1 procenta HDP. Evropané tedy dlužili téměř deset bilionů eur, což je v přepočtu téměř 240 bilionů korun.

Česká republika v porovnání se zbytkem členských států Evropské unie patří k rozpočtově odpovědnějším. Celkové zadlužení loni dosáhlo 38,5 procenta HDP, což je sedmá nejlepší hodnota v celé evropské sedmadvacítce. K nejnižším přitom patří i roční rozpočtový deficit, který činil 4,7 procenta HDP.

Pro srovnání zadlužení USA se pohybuje kolem 14 bilionů dolarů (asi 235 bilionů korun, deficit amerického rozpočtu se v letošním roce patrně dostane až na 10,8 procenta HDP.

Ing. Oldřich Vlasák
Poslanec Evropského parlamentu