Kam to jednou dojde

Bylo náhodou, že vstupní čip strážného jaderné elektrárny Tihange získal jeden z lupičů a vrahů, kterých je v Evropě hafo? Bylo náhodou, že sebevrazi z bruselského letiště natáčeli ředitele belgického střediska pro výzkum jaderné

 energetiky skrytou kamerou jen z dlouhé chvíle a hodiny trvající záběry, na kterých je zachycen průřez ředitelovým dnem, jim jenom zkracovaly čekání na vhodný okamžik útoku na letiště? Tyto dvě zprávy jsem zaslechl jen náhodně a ani si nejsem jistý, zda se skutečně udály, protože tak nějak zapadly a neměl jsem více možností si ověřit jejich pravdivost a detaily. Jenže to oficiální zamlčování je podezřelé. Zkusme si představit smýšlení na smrt jdoucích nenávistných atentátníků, kteří opravdu věří na slíbenou rajskou odměnu nejvyššího stupně, budou-li vraždit nevěřící. Oni věří, že se dostanou do ráje a o co bude jejich čin velkolepější, o to větší je čeká odměna v ráji. Proč ale zabíjet jenom několik náhodných kolemstojících, vždyť vyhodit do povětří atomovou elektrárnu zničí najednou velkou část té špatně věřící Evropy.

Až teprve po záplavě Evropy radioaktivním prachem schválíme každému příchozímu migrantovi voperování mikročipu, který bude monitorovat každý jeho krok a čin a později i slovo. Je to jednoduché, technicky zvládnutelné a politici by to pro začátek v šokované Evropě schválili, nejdříve již trestaným, později podezřelým a na konec i mírně podezřelým. Vždyť přijde brzo doba, kdy ve vyspělé společnosti budou i sami rodiče požadovat instalaci podobných mikročipů svým dětem.  Důvod? Každou minutu budou znát polohu své milované ratolesti a později i sledovat špatné odpovědi na otázky paní učitelky ve škole. Již dnes jsou bez velkého přesvědčování tyto možnosti částečně zastoupeny mobilem a nikdo ani neprotestuje, že by to nějak omezovalo jeho svobodu. Manželky jednou budou mít možnost sledovat, kdy ten jejích zaplatil a kudy všude se motal, než došel z hospody domu. Státní složky budou vědět, co komu píšeme a telefonicky říkáme a v podstatě již dnes je možné odtajnit a potřebným bezpečnostním složkám dát tyto informace k dispozici. Dopravní karty zaznamenají kdo, kde nastoupil třeba do tramvaje, kde přestoupil, kam vlastně jel, později kdy se vrátil jakou cestou - podobných karet je dnes víc.Nikdo si to neuvědomuje, ale před třiceti lety by takové sledování nebyl možné a ani povolené, ten pokrok si vše schválil sám bez námitek veřejnosti.

 Pro začátek si proto EU dobrovolně uzákoní, že pohyb přes hranici bude možný jen s nainstalovaným čipem. Nás Evropany, aniž si to kdo uvědomuje, již nyní sledují kamery v městech, úřadech, nádražích, letištích, v tramvajích a kdo ví kde ještě, z platebních karet lze sledovat peněžní akce a vyspělost účtu každého jednotlivce, jeho rozhazovačnost a třeba i stravovací upřednostňování vepřového bůčku a zanedbatelného nákupu mrkve. Čím vyspělejší stát, tím větší touha vše platit pouze platební kartou a tak je jen otázkou několika let, kdy se i u nás zvedne odpor k placení nehygienickými bankovkami jako ve Švédsku.  Shengenský prostor bude později všude na zemi, zločinnost se zmenšíe a svoboda ale také. Bez mobilu, platebních karet, e-mailů a počítačů si nyní již lidé život nedovedou představit a to nás další elektronické vymoženosti ještě čekají. Nastane doba, kdy i každé uvolnění hořlavého plynu ze střev se zanese do osobního počítačem sledovaného záznamu existence každého jednotlivce. Rád bych znal procento lidí, kteří si myslí, že vliv elektroniky je na vrcholu a od nynějška bude jenom klesat a procento lidí, kteří by se dobrovolně vzdali moderních vymožeností elektroniky. V tomto ohledu je budoucnost jistá a konečnou variantu si může každý domýšlet doslova svobodně a třeba právě pouze bůh ví, jak vše skončí. Je to neuvěřitelné, ale právě pro toho svého boha to ti atentátníci dělají.