Damoklův meč vlastní výroby

 Krutovládce Dionýsos žijící si v přepychu měl strach ze vzpoury utlačovaných, proto byl obklopen stráží a žil vlastně jako ve vězení. Jeho dvořan Damokles záviděl vládci šťastný život a proto se vládce Dionýsos rozhodl poučit svého podaného a uprostřed hostin a radovánek spustit od stropu na tenké žíni meč, mířící na hlavu Damokla. Takto poučený dvořan se okamžitě vzdal hojnosti, výsad, povýšení i svého místa.

         Naši poslanci mají obavy ze zákonů, které tvořili, tvoří a tvořit budou pro své následovníky. Za špatné výtvory nikdy nebyli souzeni a ani se to do budoucna nepředpokládá. Bylo vytvořeno mnoho zákonů a jejich úprav především proto, aby se poddaní znehybnili a v nejhorším případě nasměrovali do úzkého koridoru zákonnosti. Někteří rozumnější poslanci dobře věděli, že jednou by se jejich zákony mohly stát nebezpečnými i pro ně samé a proto ona nekončící imunita.

     Nejspolehlivěji se loajality povedlo dosáhnout Stalinovi, nejen plebs, ale i nejvyšší představitelé, dokonce i příbuzní, musí mít strach o svůj život. Nejdříve vyprojektoval velkolepé procesy doma, později i u nás šláhl na nejvyšší post v podobě Slánského. K nastolení totality  se musí provést několik demonstrativních procesů na lidech z nejvyšších pozic a ti ostatní ihned pochopí své možnosti.

     Zákonů je mnoho a není u nás člověka, aby je znal všechny. Na ně je připravená ta nejdůležitější a kupodivu srozumitelná poučka, že neznalost zákona neomlouvá. Ta platí ale jen pro běžného občana, nevztahuje se na jednotlivé právníky, soudce a ani soudy. Neslyšel jsem, že by soudce byl odsouzen za to, že výrok ve vyšší instanci byl opačný a ta ještě vyšší instance odsoudila předešlou a otočila polaritu spravedlnosti a tak dále a zpět.

      Zákonů bylo vytvořeno tolik, že to odradilo mnoho lidí od podnikání. Věřím tomu, že většina lidí z obav z nějakého opomenutého nařízení mají větší obavy, než aby záměrně zkreslovali například daňové přiznání. Stejně dopadnou i všichni podnikatelé v politice. Od funkce vesnických starostů až po ministra ve vládě se každý jednotlivec dostane do situace, že přehlédne nějaký několikrát upravený zákon a již tu visí Damoklův meč. Není v silách jednotlivce vše ohlídat a to platí i pro poradce těchto lidí. Zákon je ale dost ohebný a výklad se dá demolovat do různých podob. Na jedno téma je dokonce několik zákonů, které se vzájemně popírají a to je již práce jen pro dobře placené a výmluvné právníky s platbou jistou, výsledkem nejistým a beztrestností zajištěnou.

      Všichni poslanci a senátoři mají nyní poněkud pokleslou náladu, protože každý člověk provede něco neuvědoměle špatného. Nikdo si nemůže být jist svým počínáním, nemůže vědět kde udělal chybu, kde na něj číhá nějaké nařízení, novela zákona, nezaplacená částka a v neposlední řadě dokonce nějaký umělý podraz. Na skutečnou spravedlnost se nedá spoléhat a to začíná děsit nejen slušné lidi.