Bárta v říši divů

Kdo vlastně řídí obecné mínění v politické říši? Jsou to média, která jsou řízena poptávkou? Již několikrát se zvedla vlna nevole nad nějakým korupčním činem politické hvězdy, následně se vše nechalo zapadnut do zapomnění a roztrpčení lidu překryla nová kauza.

          Samotní politici nám přes poslušná média vštěpují do myslí jak máme vnímat jejich politická a ekonomická rozhodnutí a oni sami zas musí vnímat potřeby chlebodárců, kteří jsou schovaní v anonymitě. To je model dnešního státu. Chlebodárci jsou lidé buď ovládaní (my voliči), nebo ovládající ( lobisté v úrovni příbuzných až EU) a je na svědomí politika, které straně dá větší váhu.

     Vít Bárta byl po uvedení na post ministra dopravy příslibem tažení proti korupci, nebyl závislý na penězích, logika jeho názorů byla blízká běžnému člověku. Nabýval jsem dojmu, že jako první ministr dokonce přijde s návrhem, že si konečně necháme kompletně postavit dálnice od Němců a Francouzů, kteří je dovedou stavět za poloviční cenu a kvalitněji. Takové myšlení je ale v naší zemi nedovolené, pravicoví matadoři ucítili velké nebezpečí a ze strachu z návodu na islandský převrat a ukrajinské odplaty na premiérce se do ministra pustili. Bylo zajímavé pozorovat reakce médií a lidu na kauzu, která je vlastně obrázkem každodenní praxe nás všech. Dary dával Ježíš, dává Ježíšek, rodiče a příbuzní v rodině, někdo dokonce na ulici žebrákům, dnes ale víme, že nad určitou hodnotu nelze jen tak někomu něco dát a nedarovat přitom něco z toho i státu. Nevěřím, že Bárta jim dal půjčku, prostě je chtěl odškodnit za snížení platů, které možná sám vymyslel.

     Každý dar čistí především naše svědomí, vedlejším smyslem je naklonit si obdarovaného, tvrdě řečeno je to úplatek. Ten se ale rozdává v podobě prémií při výplatě, při výpovědi je dokonce legálně zakotven ve smlouvě až do úrovně zlatého padáku, odměny úředníkům na státních institucích, patří sem trafiky pro zprofanované politiky nebo zajištění místa v dozorčích radách. Všechny tyto „korupční“ úplatky jsou placeny ze státního rozpočtu, kupodivu zákonně, nikdy nejde o vlastní zdaněné peníze.

     Nechápu jednostranně  zaujatého komentátora Moravce, média, všechny politické strany a především běžné lidi s oním selským rozumem, že tak jednotně odsuzují Bártu za tak zanedbatelný prohřešek, že neodevzdal státu daň za dar, navíc mám dojem, že tento předpis jako většina lidí ani neznal. Kde jsou všechny ostatní úplatkářské aféry? Byly daleko větších rozměrů a většinou placeny ze státního. V otázkách Václava Moravce jsem si všiml, jak se překrucují odpovědi v přímém přenosu a neslušným skákáním do řeči odpovídajícího spojené s manipulační další otázkou se dá vytvořit zcela jiná výpověď. Věřím, že takové jednání u některých lidí muselo způsobit opačný efekt, navíc minimálně utvrdit v tom, že se médiím nedá vůbec věřit.

     Aféra s Janouškem a Bémem byla překryta a to je úmysl. Odposlechy státem placené jsou dobré především pro krytí podvodů ve vlastní straně, vrcholní představitelé mají přehled a snadněji kormidlují loď do svých směrů. Zneužití pravomoci veřejného činitele se vztahuje na státní zaměstnance, ale od které úrovně? Podvody a zlodějny se zamlčují k prospěchu vlastní strany a nedovolí se jich použít k útokům na vlastní osobu, naopak prohřešky koaličních partnerů jsou zástavou budoucí poslušnosti . Předávání těchto zpráv minimálně premiérovi je skutečností a nereakce na ně také. Humbuk při náznaku sledování některých lidí dřívější Bártovou bezpečnostní firmou ABL byl pochopitelný, ale nic nad rámec činnosti takové profese se nepotvrdilo. Přece jenom na jedné straně je vždy sledovaný a na druhé straně zadavatel sledování.

     Verdikt soudu byl nad očekávání spravedlivý a poučný. Je jisté, že se nyní dary budou podepisovat jako půjčky a podvod spojený se lhaním se potrestá a to je správné. Daleko zákeřnější čin, jako je spolčení za účelem diskreditace a zrušení nějaké nepohodlné strany a osoby, se nepotrestá, na to si budeme muset zvykat.