SVOBODA SLOVA - jedno z nejzákladnějších lidských práv, pro které byli někteří lidé dokonce ochotni a schopni obětovat i svůj život. Někteří tvrdí, že svoboda slova je mocnější než všechny zbraně světa. Svobody slova se báli jako "čert kříže" nejedni vládcové, diktátoři, prezidenti i politikové v minulosti i dnes. Svoboda slova je tak mocná zbraň, že prý nepatří do rukou nezodpovědným jedincům ani masám a proto je nutné ji "okleštit" - cenzurou otevřenou i skrytou, ale i zákony.
Nad svobodou slova omezenou zákony a absolutní svobodou slova se chci v krátkém blogu zamyslet. Nemám v tom jasno. Říkám si, proč a v čem je absolutní svoboda slova škodlivá? Komu a jak může ublížit. Já si myslím, že opravdu svobodný člověk v demokratickém státě by měl mít nejen právo na vlastní názor, ale měl by mít i právo své názory svobodně hlásat. Na veřejnosti i v médiích. Souhlasím, že majitel masmédia má právo mé názory nezveřejnit, ale to zde nechci řešit.
Svobodné, ničím a nikým neomezené veřejné hlásání názorů by mělo být základním principem diskuze a komunikace mezi lidmi, skupinami lidí nebo politickými stranami. Bez absolutní svobody slova nelze mluvit o skutečné svobodě a demokracii. Je to stejné, jako bychom uznávali svobodu pohybu a současně vyjmenovali státy, kam nesmíme.
Slovo a čin. Často k sobě mají blízko, ale není to totéž. Něco říkat ještě neznamená, že to dělám. Budu-li hlásat, že ve výchově dětí jsou nejúčinnější fyzické tresty, neznamená to, že své děti biju. Je to sice pravděpodobné, ale potrestat mě může soud až na základě prokázaného činu. Budu-li hlásat, že všichni "leváci jsou nenormální a je nutné je přinutit být praváky", je to jiné, než když jako učitel budu žáky za psaní levačkou trestat.
Argumentem odpůrců absolutní svobody slova je "co kdyby". Co kdybych něco špatného hlásal a někdo, někde a někdy se toho prakticky ujal a má slova realizoval. Ano, to se může stát, ale pak trestejme toho "někoho" za jeho činy. Zvedejme ukazovák, diskutujme, přeme se, ale neoklešťujme svobodu slova předjímáním toho, co by moho vyvolat kdyby... Co je nebezpečnější - absolutní svoboda slova nebo skrytá či přímá cenzura?
Domnívám se, že když někdo (a je jedno kdo) bude svobodu slova oklešťovat ve jménu ochrany někoho nebo něčeho, mohl by nám košatý strom svobody slova osekat na samou dřeň. Stala by se z něj neduživá a života neschopná souška, fraška, o které by nám "vyvolení" opět tvrdili, že svoboda slova je jen formalita, že my nemusíme nic říkat, protože od toho jsou tu ONI a oni už vědí, co máme a můžeme slyšet. Protože CO KDYBY...
PS.: sami vidíte, že v tom mám zmatek, něco ve mě bojuje PRO a PROTI. Prosím, máte-li v tom vy jasno, poučte mě. Děkuji předem za každý svobodně vyjádřený názor.
