Zase ty seriály...

Nechutně rychle se blíží konec léta. Prázdniny jsou za půlkou, učitelská dovolená skoro u konce, dovolená ostatních většinou za koncem. Jsem divná, zřejmě, protože mne konec léta nikterak nestresuje. Celkem se těším na celoroční sterotyp.  Do "latě" se dá i moje kamarádka televize a v její nabídce se objeví "moje oblíbené" seriály. Nejsem televizní maniačkou, ale tento přístroj bych opravdu postrádala. Někdy si s ním dokonce i pokecám, postěžji si, anebo prostě mu jen sdělím, jak jsem se měla. Mnohé psychiatrické kapacity by se zde mohly pozastavit a zhrozit se, co že jsem to za člověka. Jenže když jsem sama a Terka je ještě malá holka, tak jedině telka mi může od celodenních radostí a strastí pomoci. Doporučuji. Televize nikdy neprotestuje. Zdá se, že poslouchá, nekomentuje a vede si tu svou. U mne obvykle seriálovou.

Nevybírám si, jen přepínám jako ostatně většina z nás. Pravdou ale je, že si někdy sednu k programu s tužkou v ruce a zatrhávám, co by mne mohlo zaujmout. Většinou se kryjí dva tři i více pořadů, ale to mi nevadí, protože skutečnost je vždycky jiná. Večer sednu s dobrůtkami ke stolu, vytáhnu si nějaký časopis, zesílím televizi a užívám si. Po chvikách odběhnu také zkontrolovat moje dítko, jestli je v pohodě. Naštěstí je moje Terinka celkem vychovaná a řekla bych i zodpovědná. Je jednou si zkusila neposlechnout a jít spát až opravdu dlouho. Vstávat v šest bylo pro ni velkým utrpením, sedět ve škole ještě větším. Dostala napomenutí, doma záhlavec a byla poučená. Takže v osm v posteli a nejpozději o půl deváté vše zhasnout a spinkat.

Miluji čas po půl deváté večer  ať v letních či zimním čase. Vše se uklidní a já si začínám užívat.Pohoda však není takovou pohodou, jak by se na první pohled zdálo. Jím, čtu, odbíhám, ale i bedlivě sleduji telku. Miluji zahraniční detektivky. Celkem i zahraniční krimi filmy. Nevadí mi slaďáky.  Nemusím horory a české filmy. A české seriály.... Ty snáším,ale z rozmanitých důvodů.  U nich je výjimečný jejich čas, kdy "jdou". Úsměvné je, jak se jednotlivé stanice předhánějí s vysílacím časem. Každá chce urvat ten nejlepší den,  tu nejlepší hodinu, prostě jim jde o diváka. Pardon ne o diváka, ale o sledovanost. Čím více diváků, tím více penízků. Je to logické a je to pochopitelné, ale co chudák divák. Já ostatně se naštvu a raději přepnu na něco "normálnějšího". Co mne ale přivádí v úžas, je mluva našich seriálových herců.  Fakt nechápu. Asi jsem divná, že jí nerozumím. Nejsem odborník, jsem jen obyčejná divačka, vlastně posluchačka. Zkuste se někdy nedívat a jen poslouchat. Tak se přece normálně nemluví. V nejmenovaném a dle statistik u diváků celkem oblíbeném seriálu herečtí představitelé postav tak "sekají"....  Mluva je neskutečně odsekaná. Dialogy vedené pouze v krátkých větách a ještě tak podivně sestavené, že mne to opravdu moc štve. Možná je to záměr, protože mne to tak štve, že se na ten seriál musím dívat a čekám, že se to snad zlomí a bude se mluvit normálně. Zkuste si poslechnout třeba Cesty...

Připadá mi, že telku zasáhla "moderní doba". Dnes se lidé normálně nebaví, nepíší se dopisy, jen se "mailuje",  "esemeskuje". O pravopisných chybách a slovní zásobě nemluvím. Častokrát se podivuji, jaké slohy jsou školní dětičky schopny zplodit. Vlastně bych se neměla divit, protože stačí si opravdu pustit nějaký ten český seriál.