Slyšíte ty hodiny? Už tikají a pomalu bijí na poplach. Už to brzy nastane. Škola!
Asi před týdnem moje devítiletá Terka jen tak mimochodem poznamenala, že nějak cítí, že v té čtvrté to již nebudou samé jedničky. Trochu mne to zarazilo. Ještě skoro půl prázdnin před ní a ona přemýšlí o známkách ve čtvrté třídě?
Jsem máma, která chce pro své dítko to nejlepší, ale nejsem takovým rodičem, který by svoji holčičku bil za špatnou známku. "Daly" jsme spolu kdysi o známkách řeč a dopředu si vyříkaly, že se nikdy nebudu zlobit za špatnou známku, když uvidím, že se moje Terinka snažila a snaží. Moje milé dítko mne potěšilo, když poznamenalo, že je velmi rádo, že jsem učitelka a že jsem (podle Terezky) chytrá, že jí dokážu poradit, a taky rozumná. Prý se nebojí jít domů, když se jí náhodou něco ve škole nepovede. Musím poznamenat, že se opravdu nestává, že by se Terezce ve škole něco nepovedlo, ale některé její dotazy a školní úkoly bývají pro mne výzvou. Zatím mne do kolen nedostaly, ale opravdu jsem velmi často zaražená, co všechno se po těch našich dítkách chce. Moje holčička "má za ušima" a myslí jí to, a tak velmi za to děkuji. Proto si také myslím, že Terinka nemá důvod si dělat tak dopředu starost se školou.
Tento týden jsem přemýšlela, jak nejlépe svoji Terinku na školu připravit. Musím se pochválit. Celkem jsem to vymyslela. Nedoporučuji zbytečně dítka dopředu stresovat učením. Opakovat si s nimi pravopis, počty, anglinu. Fakt, to jim tu školu spíše zhnusíme. Na to je opravdu času dost na začátku školního roku. Prázdniny jsou podle mne od slova prázdno, tedy si hlavu vyprázdnit, zejména o myšlenek na učení a na školu. Měla jsem velké štěstí (A mám.) na svoji maminku a taťku. Byli v pohodě a nikdy jsem neměla pocit, že by mne tlačily do učení a o prázdninách si opakovat "něco" do školy. Pokud tak činíme, nedivme se, rodiče, že se pak děti do školy bojí a nechtějí tam. Vždyť mi jim strach a obavy ze školy vlastně vnutíme.
Jak jse tedy můj plán připravit dítě do školy? Jednoduchý. Moc svému potomkovi školu nepřipomínat, vůbec ne známky a zkoušení, předchozí nezdary, ale spíše si povídat, co legračního ve škole prožil, co by chtěl prožít.
Sice vím, že pořizovat každý rok novou tašku, je zbytečné, ale já to prostě dělám. Nový školní rok - nová aktovka. Dopředu si ale obejdu obchody s taškami, obhlédnu nabídku, ceny. Pak zjistím, jaká taška by se mohla Terce líbit. Takovou podobnou se snažím v obchodě po dohodě s prodavačkami vystrčit dopředu. Taková taška by měla splňovat jistě představy mého náročného dítěte, ale i moje.
Pak s Terinkou vyrazím po obchodech. Připravím jí pohodový den. Den s maminkou, se zmrzlinkami, s palačinkou a s dárečkami a s novou taškou. S takovou, se kterou fakt ráda vyrazí do nového školního roku. I letos se mi povedlo, aby moje dcerunka byla z batohu nadšená. Prý je úžasný. Jsou prý na něm všechny barvy, které jsou jejími oblíbenými. A ty doplňky, které jsme k tašce dokoupily, jsou perfektní. Já byla taky šťastná. Nepřečerpala jsem peníze, které jsem si na tento nákup oddělala, dokonce jsem i ušetřila, a tak jsem Terezce koupila ještě parádní boty.
Den jsme si užily obě. Nevím, která víc. A Terka? Ta se už nemůže dočkat, až vyrazí znovu do školy.
