Ani na TO nechci myslet, natož se na TO pojistit. Prý je to ale pojistná BOMBA.
Asi je, avšak.... Opravdu nechci toto pojištění zpochybňovat. Určitě to je "skvělý" produkt, díky kterému je myšleno zejména na blaho pojistníka a na "zachování jeho rodu".
Jednou začas, přesněji dvakrát do roka, zajdu do svého bankovního úřadu zbilancovat, jak vlastně na tom jsem. Samozřejmě s financemi, protože o to ostatní se starají jiní odborníci. (Nesmím zapomenout, že zítra jsem objednaná ke své kadeřnici Renátce. Musím trochu o sebe dbát, abych po prázdninách nepřišla do školy jako čarodejnice. Aspoň vizáží ne.)
Můj milý Ríša, který se o to mé málo stará, mi nabídl ten nejlepší produkt, co na peněžním trhu je. Myslel tím skvěle úročené pojištění pohřbu. Peníze, které vložím, se určitě vrátí. Komu, to ale nedopověděl. Zajásala jsem, srdíčko mi zaplesalo. Hned jsem pomyslela na svoji ratolest, jak ta se v budoucnu díky mé rozvážnosti, spořivosti, místy až lakotnosti bude mít.
Můj (ne můj, ale přes peníze můj) Richard je velmi přesvědčivý, pečlivý a nic nezamlčuje. Po nejdůležitějších informacích o produktu záhy následovaly ty ne tak podstatné. Tužku, kterou jsem již pevně svírala v ruce a měla připravenou k podpisu, jsem pomalu začala roztáčet, malovat si s ní vzdušná kolečka a čtverečky, což je vždycky důkazem, že se nudím, anebo o něčem horentně přemýšlím. V tomto případě šlo o to druhé.
Takže shrnutí. Určitě se jedná určitě o skvělý produkt, jenže mi chyběl malinkatý dodatek. To, že já osobně se již k penězům nikdy nedostanu, jen mé dítě po mém skonání, to mne neděsilo. Ani to, že aby se pojištění vyplatilo, musím aspoň "vydržet" tři roky od podpisu. Co jsem ale považovala za největší problém, byl pak samotný pohřeb. Pojištění pohřbu, teda divný název, ale nechme název názvem. Jenže já bych za ty své penízky nechtěla být jen rozfouknuta. Když pohřeb, tak pohřeb. Věřím, že moje dítě by mne nenechalo snad supům, ale .... ! Svět je někdy krutý. Co kdyby náhodou neměla má ratolest práci, anebo potřebovala splatit barák, anebo nutně si chtěla pořídit nové botičky, zaplatit dítěti angličtinu. Copak můžu vědět, co bude? Ale kdy bude...? Hrůza! Nechci ani na to pomyslet, a tak tento skvělý (To fakt nemyslím ironicky.) produkt odsunu a Ríša mi musí vymyslet něco lidštějšího.
