Rychlonozí afričtí migranti na Suboticu nakonec nestačili…

Přestože fotbalisté pražské Sparty, za niž nastoupili jen 2 hráči českého původu, byli v odvetném zápase předkola Evropské ligy proti srbskému Spartaku Subotica jasně lepší, těsná výhra 2:1 nakonec na postup nestačila…

Hned na úvod tohoto blogu pro jistotu uvedu, že nejsem žádný xenofob ani rasista a titulek článku je určitou parafrází na nedávný článek kolegy blogera Karla Trčálka Můžou mít Sparťani radost, když za Spartu střílí góly rychlonozí afričtí migranti? Kolega Trčálek si v něm svou tradiční ironickou formou utahuje z lidí, mající obavy z možného přílivu migrantů z afrických zemí k nám a hned v úvodu svého textu píše: „Zatímco i tady na blogu bojují mnozí stateční lidé proti přílivu imigrantů do naší země a multikulturní diktatuře, tak naše popřední fotbalové kluby importují do Česka imigranty jako by se nechumelilo.”

A i když je celý jeho článek napsán v humorném stylu (já to dle svých diskusních oponentů neumím, a proto budu dnešní blog psát vážnou formou), něco takového považuji za určitý přešlap. Nemyslím si totiž, že by lidem, kteří jsou proti přijímání imigrantů ze zemí Blízkého východu či severní Afriky – ať už na základě povinných uprchlických kvót nebo dobrovolně, vadilo, že za Spartu Praha či kterýkoliv jiný český klub nastupují hráči tmavé pleti.

Mezi těmito fotbalisty a migranty, mířícími do Evropy ze Sýrie, Iráku či severoafrických zemí, je totiž několik zásadních rozdílů. Převážná většina těchto fotbalistů nebude v naší zemi pobývat natrvalo. Po několika letech obvykle přestoupí do jiného fotbalového klubu, ať už českého či zahraničního, a po skončení své hráčské kariéry obvykle zamíří zpět do své domoviny. Další rozdíl je v tom, že tihle sportovci zcela jistě nebudou v naší zemi pobírat sociální dávky ani žádnou jinou podporu, ale budou zde naopak z platu, který jim bude vyplácet jejich klub, řádně odvádět daně. A v neposlední řadě také není příliš pravděpodobné, že by mezi těmito fotbalisty byli nějací radikální příznivci Islámského státu či jiné extremistické organizace.

V základní sestavě pražské Sparty včera proti Subotici nastoupili pouze 2 fotbalisté českého původu (Frýdek a Šural), 9 ostatních bylo cizinců. Ale myslím, že žádnému sparťanskému fanouškovi by nevadilo, kdyby Ghaňan Tetteh, Gabonec Kanga, Zimbabwan Costa či kterýkoliv jiný cizinec přispěli svými góly k postupu jejich mužstva. (Žel, nestalo se tak, opět se potvrdila slova někdejšího našeho fotbalového reprezentanta i úspěšného trenéra Tomáše Pospíchala, že fotbal někdy nemá logiku, a Sparta i přes svou velkou převahu prakticky po celý zápas po hubeném vítězství 2:1 do dalšího kola nepostoupila...)

Pár blbců, kterým nejenom ve fotbale hráči tmavé pleti vadí, se pravda najde všude. Jak jsem si nedávno přečetl zde, jeden švýcarský sprinter byl vyloučen z švýcarské atletické reprezentace kvůli tomu, že po vítězství francouzských fotbalistů na mistrovství světa zveřejnil na sociální síti video s tlupou opic. Jsem ale přesvědčen, že takových extremistů je i mezi Čechy zanedbatelná část, a je proto poněkud nefér, když je některými lidmi mezi ně řazen téměř každý, kdo nesouhlasí s masivním přijímáním imigrantů.