ODS se pokouší sesadit z čela školského výboru Poslanecké sněmovny Václava Klause mladšího, kterého ze svých řad nedávno vyloučila. Její dnešní první pokus však skončil nezdarem.
Jak již asi někteří čtenáři zaregistrovali, ODS se dnes pokusila na půdě Poslanecké sněmovny sesadit z čela školského výboru Václava Klause mladšího. Místo něho chtěla do čela výboru dosadit svého poslance Martina Baxu, bývalého gymnazijního učitele, který v současné době kromě vykonávání poslaneckého mandátu zastává i post primátora Plzně. Právě tato skutečnost nejspíš většině členů školského výboru vadila a v tajné volbě pro něho zvedlo ruku pouhých 6 z celkového počtu 21 hlasujících zákonodárců (viz odkaz zde).
Předseda ODS Petr Fiala byl z výsledku hlasování viditelně rozladěný a obviňoval poslance ANO a SPD, kteří měli vůči navrženému Baxovi kvůli jeho kumulaci funkcí největší výhrady, z toho, že „kádrují kandidáty jiných stran a nedodržují pravidla ohledně rozdělení sněmovních výborů.“ Narážel tím na skutečnost, že dle dohod, ke kterým došlo při ustavení Sněmovny po parlamentních volbách v roce 2017, připadlo právě ODS křeslo šéfa školského výboru. A tím, že před necelými 3 týdny ODS ze svých řad Václava Klause mladšího vyloučila, o vedení tohoto výboru přišla.
Na první pohled je její požadavek ohledně převolení šéfa Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu (tak zní celý oficiální název školského výboru) logický. Jenže na druhou stranu: nemělo by být pro stranu, která často veřejně prohlašuje (aspoň tedy v posledních letech), že školství je jednou z jejich hlavních priorit, podstatnější, nakolik člověk v čele tohoto výboru rozumí školství, než to, jakou má stranickou příslušnost?
A že Václav Klaus skutečně školství rozumí, o tom snad nepochybuje prakticky nikdo. Vždyť jde o dlouholetého učitele, který byl navíc 16 let ředitelem prestižního pražského gymnázia PORG. Jeho veřejně publikované názory na školství navíc mají dle ohlasů v médiích řadu sympatizantů jak mezi učitelskou veřejností, tak i mezi lidmi, kteří ve školství nepracují. S jeho názory na školství většinou sympatizuji i já. Ne, že bych s ním souhlasil vždy a úplně ve všem: na rozdíl od něho například vítám snahu ministerstva o zavedení reformy financování regionálního školství tak, aby již školy nedostávaly finanční prostředky čistě podle počtu zapsaných žáků. Ovšem naprosto s ním souhlasím například s kritikou současné podoby inkluzivního vzdělávání, s kritikou snah některých „inovátorů“ o zrušení tradičního známkování ve školách či s tím, aby stát více podporoval technické vzdělávání.
Někdo možná namítne, že pan poslanec Baxa, kterého ODS dnes navrhla jako Klausova nástupce, coby bývalý středoškolský učitel rozumí školství také. To je nepochybně pravda, ovšem opravdu někdo může myslet vážně to, že člověk, který je kromě poslance a krajského zastupitele navíc i primátorem čtvrtého největšího města v České republice, by byl schopen věnovat se ještě navíc naplno i vedení školského výboru Poslanecké sněmovny?
První kolo souboje ODS versus Václav Klaus mladší tedy vyznělo 1:0 pro Klause. Dobojováno však samozřejmě ani zdaleka není, ODS se s největší pravděpodobností brzy pokusí navrhnout do čela školského výboru místo Martina Baxy jiného kandidáta. Je však otázkou, zda by nejenom její potenciální voliči neocenili spíše to, kdyby akceptovala skutečnost, že v čele sněmovního výboru pro školství je sice člověk, který již nemá stranickou legitimaci ODS, ale problematice školství a vzdělávání nepochybně rozumí velmi dobře.
