Informují česká média své čtenáře o situaci na Ukrajině objektivně? Ti, kteří tvrdí, že ne, jsou zpravidla označováni za proruské trolly či prokremelské propagandisty. Je ale vše tak černobílé?
Na serveru iDNES byl nedávno zveřejněn rozhovor s bývalou ukrajinskou poslankyní a nynější ředitelkou tamního Centra svobody slova Jelenou Bondarenkovou. Rozhovor vyšel předtím i v deníku MF DNES a má výmluvný titulek Rusové nevzali Krym Ukrajincům, ale Američanům.
Rozhovor jsem si se zájmem přečetl a mnohé odpovědi paní Bondarenkové na otázky redaktora Ladislava Henka jsou doslova šokující. Například při popisu toho, co všechno se dělo před 5 lety po událostech na kyjevském Majdanu, mluví o tom, jak coby tehdejší poslankyně ukrajinského parlamentu čelila nátlaku na to, aby zvedla ruku pro zákon o amnestii, kteří organizátoři převratu protlačili v parlamentu hned druhý den po krvavých událostech na Majdanu. Údajně jí vyhrožovali smrtí nebo dokonce tím, že v případě nezvednutí ruky pro zákon zabijí její děti.
Ještě více šokující pak je, když Bondarenková mluví o tom, že na Ukrajině dnes prakticky neexistuje žádná svoboda slova. Dle jejích slov bylo zabito asi 10 novinářů, další jsou pak vězněni, unášeni či zastrašováni. To se prý odráží i v současné kampani před prezidentskými volbami, jejichž první kolo čeká Ukrajinu 31. března. Tyto volby však navzdory tomu, co píše prakticky všechen západní tisk, nebudou dle Bondarenkové svobodné, což dokládá slovy: „Všechna velká média kontroluje státní moc. Bylo vytvořeno ministerstvo propagandy, oficiálně se pochopitelně jmenuje ministerstvo informací. To rozhoduje o tom, která média jsou špatná a která dobrá, komu seberou licenci. Toto ministerstvo vede kmotr prezidenta Porošenka. A členové volební komise jsou výsměchem demokracii. Dvě třetiny z nich jsou osobně závislí na Porošenkovi. V ústřední komisi není jediný zástupce opozice.“
Na Ukrajině jsem nebyl ani při památných událostech na Majdanu, ani nyní (a většina čtenářů nejspíš také ne). Těžko tedy objektivně posuzovat, zda vše, co Jelena Bondarenková v rozhovoru pro iDNES říká, je pravda (včetně například tvrzení, že se USA chystaly vybudovat na Krymu vojenskou základnu). Ovšem to, že současná situace na Ukrajině rozhodně není tak růžová, jak nám ještě donedávna tvrdili například Jaromír Štětina, Karel Schwarzenberg či někteří novináři, je nejspíš pravda, a poukazují na to i jiné zdroje. Že na Ukrajině dosahuje korupce, zneužívání práva i umlčování nepohodlných hlasů obrovských rozměrů, píše například redaktor Petr Šulka ve svém komentáři na severu Eurozprávy.cz. O obrovské ekonomické krizi, spojené s obrovským zdražováním plynu, elektřiny či většiny potravin, ani nemluvě. Ukrajině nepomáhají ani půjčky od Mezinárodního měnového fondu a mnozí ekonomové varují před tím, aby se z Ukrajiny nestala druhá Argentina.
Podle mě je proto dobře, když aspoň některá česká mainstreamová média dávají v souvislosti s informováním o Ukrajině prostor i druhé straně, a proto dávám deníku MF DNES i serveru iDNES za zveřejnění rozhovoru s paní Bondarenkovou pomyslný palec nahoru. Ne od všech si však vydavatelství Mafra (pod které MF DNES a iDNES spadají) vysloužilo za svůj počin pochvalu. Jak jsem při dnešním googlování zjistil, například na webovém portále Evropský rozhled, který řídí jistá Ingrid Romancová, sklidil server iDNES následující kritiku: „Na portále iDnes.cz se čím dál častěji objevují rozhovory o Ukrajině s prokremelskými propagandisty, aniž by byl na pravou míru uveden jejich postoj k současnému režimu Vladimíra Putina a jejich financování Ruskou federací za účelem šíření propagandy.“ (viz odkaz zde)
