Existuje ještě vůbec někdo, kdo na premiéra Fialu nenadává?

V poslední době mě překvapilo, kdo všechno přišel v médiích s ostrou kritikou současného předsedy vlády.

Asi zde neprozradím nic nového, když napíši, že důvěra občanů České republiky v kabinet Petra Fialy je velmi nízká. Podle posledního dosud zveřejněného průzkumu na tohle téma, který přinesla v polovině srpna agentura CVVM, mu důvěru vyjádřilo pouhých 25 % respondentů. K nejvíce kritizovaným členům vlády v médiích přitom vedle ministra vnitra a vicepremiéra Víta Rakušana nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka patří samotný premiér Petr Fiala.   

Jeho stále věrní příznivci dost možná namítnou, že Fialova vláda to má v současné době vzhledem ke stále trvající agresi Ruska na Ukrajině či ke stavu veřejných financí, které jí zanechaly předchozí vlády, složité, a tak se takto nízkým číslům až tak nelze divit. Případně, že některým lidem se prostě nezavděčí žádný politik. Na tom samozřejmě část pravdy je, nicméně mě v poslední době překvapilo, kdo všechno s kritikou současného předsedy vlády (a většinou dosti nevybíravou) v médiích přišel. Uvedu tři konkrétní příklady.

Prvních z nich je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který by jakožto někdejší předseda TOP 09 a nesmiřitelný kritik předchozího premiéra Andreje Babiše měl být nadšen z toho, které politické subjekty současnou vládní koalici tvoří. Nicméně i k nynější vládě je kritický čím dál více, což dokumentuje například nedávný článek na Echo24.cz, kde Kalousek označil Fialovo vyjádření k problematice stále rostoucích cen potravin za „krystalický projev nepochopení tržní ekonomiky“. A směrem k celému kabinetu pak dodal: „Máme právo na vládu, která dokáže alespoň inteligentně předstírat, že se snaží a že ví, co dělá.“    

Na hlavní straně iDnes jsem pak v upoutávce na médium Expres zahlédl titulek „Usmíření bratrů Etzlerových: Jejich vztah tuží odpor k premiéru Fialovi!“ I když tuhle bulvární rubriku otvírám málokdy, tenhle titulek mě zaujal a článek si přečetl. A dozvěděl se z něj, že ještě nedávno rozhádané bratry, bývalého redaktora České televize Tomáše i herce Miroslava (který v kampani před posledními sněmovními volbami dle vlastních slov Petra Fialu významně podpořil) spojil nyní kritický postoj k premiérovi a předsedovi ODS, konkrétně pak jeho neochota odvolat ministra spravedlnosti Pavla Blažka po schůzce s Martinem Nejedlým. Pokud nicméně Petr Fiala tyto rozhádané celebrity opravdu spojil, tak lze říci, že jeho politika aspoň něco užitečného občas přinese…

Třetím ostrým Fialovým kritikem z poslední doby byl pak bývalý slavný hokejový brankář Dominik Hašek, který chce v příštím roce kandidovat do Senátu za stranu TOP 09. Asi uhodnete, že jeho kritika souvisela s tématem ruských a běloruských sportovců. Haška jakožto nesmiřitelného bojovníka vůči nim totiž rozčílil pozměněný postoj české vlády k této otázce, vynucený problémem, který nastal při nedávném startu ruských a běloruských fotbalistů v dresu kazašského týmu Tobol Kostanaj v evropském pohárovém zápase v Plzni (psal jsem o tom v nedávném článku zde). Naganský hrdina kvůli tomu napsal českému premiérovi na síti X poměrně nevybíravý vzkaz: „Vláda rozhodla, že individuální (i jiní) ruští a běloruští sportovci mohou vesele na našem území soutěžit a propagovat ruskou válku a ruské zločiny. Jsou jim ukradené ukrajinské a ruské životy? Jak smutné a v protikladu s prohlášením Petra Fialy, že máme být sebevědomý národ, když on je připodělaný.“ (viz odkaz zde).

I když jsem koalici Spolu, ani jiný subjekt současné vládní koalice nevolil, občas je mi premiéra Fialy i trochu líto. Zvlášť, kdy například v posledním jmenovaném případě jeho vláda sice pozdě, ale přece pochopila určitou realitu a kvůli nesmiřitelnému boji Dominika Haška vůči ruským sportovcům (který ovšem porážku Ruska na Ukrajině asi těžko urychlí) nechtěla dostat do problémů české fotbalové týmy v evropských pohárech. Tím, že původní vládní opatření ohledně jejich startu u nás přijala v červnu dost možná na základě tlaku Dominika Haška, se tak nyní naplnilo známé lidové rčení „za dobrotu na žebrotu“.