Americké paradoxy: Yaleova univerzita obviněna z diskriminace Asiatů a bělochů

Kam až může vést takzvaná pozitivní diskriminace, ukazuje čerstvý případ Yaleovy univerzity v USA, která při přijímacím řízení zvýhodňovala studenty afroamerického a hispánského původu…

Yaleova univerzita, která je jednou z nejprestižnějších vysokých škol v USA, čelí obvinění ze znevýhodňování některých uchazečů o studium kvůli jejich rase. Pokud se však někdo domnívá, že se v souvislosti s aktuálními protestními akcemi hnutí Black Lives Matters jednalo o černošské studenty, tak se hrubě mýlí. Jednalo se totiž o diskriminaci vůči Asiatům a bělochům.

Jak je psáno například zde na Lidovkách nebo zde na Echo24.cz, americké ministerstvo spravedlnosti tento týden rozhodlo, že se Yaleova univerzita v nedávné minulosti dopustila znevýhodňování uchazečů z řad bělochů i Asiatů, neboť podle závěrů jeho šetření bylo často rozhodujícím kritériem pro přijetí uchazeče o studium nikoliv to, jak úspěšný byl u přijímacího testu, ale skutečnost, že se jednalo o Afroameričana nebo Hispánce. Ministerstvo proto univerzitě nařídilo, aby na jeden rok zcela vyřadila otázku rasy a národnosti ze svých kritérií při přijímacím řízení.

Yaleova univerzita přitom není první americkou univerzitou, která podobnému obvinění čelí. Vloni zažalovala u amerického federálního soudu Harvardskou univerzitu skupina Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky). A i v tomto případě to bylo kvůli zvýhodňování černošských a hispánských studentů na úkor ostatních. Soud však dal nakonec zapravdu Harvardské univerzitě.

Podporování některých utlačovaných menšin s cílem odstranit rasovou segregaci má totiž v americkém školství tradici již od 60. let minulého století, výrazně nakloněn mu byl zejména předchůdce Donalda Trumpa v Bílém domě, prezident Barack Obama. A přestože Trumpova vláda naopak v roce 2018 pozitivní diskriminaci na amerických školách oficiálně zrušila (viz odkaz zde), jak vidno na příkladě Yaleovy univerzity, některé školy ji stále uplatňují.

Jak zmiňovaný příklad ukazuje, pozitivní diskriminace je v principu špatná, neboť vždy znamená něčí zvýhodňování na úkor jiného. Je zcela v pořádku, pokud se od státu či dobročinných organizací dostane například materiální pomoci žákům či studentům z chudých rodin, které si nemohou dovolit koupit svým dětem potřebné studijní pomůcky, platit školné apod. Ale je špatně, pokud při přijímání na prestižní univerzitu hraje kromě talentu a píle studenta roli i jeho rasový původ.

A stejně špatná je v tomto směru i pozitivní diskriminace při obsazování pracovních pozic, politických funkcí apod. Před časem jsem četl v MF DNES článek, v němž se psalo o tom, že na jedné americké státní škole musela být propuštěna oblíbená vychovatelka (běloška) jen kvůli tomu, že nebyly dodrženy povinné kvóty pro zaměstnání určitého počtu osob afroamerického původu. Na její místo byl přijat mladý Afroameričan, kterého však po několika měsících propustili kvůli tomu, že svou práci nezvládal...