Přepište dějiny – koalice podpoří opoziční návrh

Asi poprvé v našich novodobých dějinách podpoří koaliční vláda návrh zákona předložený opozicí - a zřejmě i naopak – kdo si vzpomene, kdy opozice (jakákoliv) podpořila při hlasování vládní návrh zákona, byť se jednalo o nezpochybnitelně neškodný, ba i užitečný návrh.

Foto Dan Materna MF Dnes

Vláda ústy premiéra Nečase potvrdila, že podpoří návrh ČSSD na zrušení práva poslanců a senátorů na bezplatnou veřejnou dopravu. Neřekla, tak jak to bylo obvyklé u všech vlád předchozích, že návrh je špatný a že sama připraví a předloží návrh svůj, mnohem lepší, ale skutečně se rozhodla podpořit návrh obvyklých politických oponentů. Bez dalších podmínek. Nehledě na tento konkrétní zákon (jistě užitečný a zcela jistě voliči aplaudovaný) je to přelomová událost.

Že by byly pryč doby nulové tolerance, kdy si opozice (Paroubkovská i Topolánkovská) svou hlavní úlohu vysvětlovala jako házení klacků vládě pod nohy? To ještě nevíme, prozatím to funguje jednosměrně, ale třeba se blýská na lepší časy. Normální člověk (nezaměňovat s „obyčejným člověkem“) se svým selským rozumem by předpokládal, že musí existovat témata, kdy poslanci většinové koalice i menšinové opozice budou mít snahu nalézt společnou řeč minimálně nad některými tématy, která jsou v zájmu naší země. Bohužel tomu tak nebylo takřka nikdy. Přestože každý poslanec přísahá, že bude hlasovat dle vlastního přesvědčení, nakonec hlasuje ani ne podle vedení své strany, svého klubu, ale v důsledku podle rozhodnutí konkurentů – vždy zásadně naopak.

Teď už jen zbývá, aby opozice vstřícnost vlády začala oplácet. Ne v zásadních ideologických otázkách, tam to samozřejmě nelze očekávat. A je to tak v pořádku, nenuťme sociální demokraty hlasovat proti svým voličům a volebním slibům. Ale bude úplně stačit, když se s koalicí shodne na společných tématech obecných, když nebude blokovat zákony všeobecně užitečné (třeba přehlasováním v Senátu). Jistě se najde pár příkladů, kdy by strany mohly a měly najít společnou řeč – omezení imunity a zdanění náhrad poslanců, řešení fotovaltických problémů a jejich následků, volba prezidenta a další. Sněmovně i vládě by se tak mohly trochu uvolnit ruce na práci, ubylo by žabomyších sporů demoralizujících svou nesmyslností občany, zvýšila by se politická kultura a obecně důvěra v politiky. A to není málo.

Otázkou je, zda bude ČSSD schopna přijmout nabízenou ruku a překročit svůj stín. Já se obávám, že nikoliv.