V souvislosti s 20. výročím

Se dost mluví o zákazu komunistické strany, ale je to opravdu tak dobrá myšlenka? Přesvědčí to snad jejich voliče, aby uvěřili v demokracii? Nebo to vymítí socialisticky smýšlející lidi z vlády?

Obávám se, že nikoliv.

Pokud si někdo zatvrzele myslí, že za minulého režimu bylo lépe, určitě ho o opaku nepřesvědčí zákaz této strany, spíše mu to dá do rukou argumenty pro odsouzení současného režimu. Tím spíš, pokud jemu konkrétně opravdu lépe bylo, ať už z jakéhokoliv důvodu.

Pokud se současný režim chce nazývat demokratickým, tedy režimem, kde si lidé vládnou prostřednictvím svobodně volených zástupců. Potom je jakékoliv zakazování jiných stran (jiných myšlenek) nedemokratické a to i za předpokladu, že s tímto zákazem souhlasí většina, protože by to bylo napadením samotné základní myšlenky naší křehké demokracie. Nedovolovali bychom některým lidem volit dle své vlastní vůle, byť je z našeho pohledu špatná, dopouštěli bychom se stejného zločinu jako komunisté, kteří nedovolovali volit lidem dle jejich vlastní vůle, protože ji považovali za špatnou.

Nechci v žádném případě ospravedlňovat extrémisticky smýšlející lidi, ale jejich zákazem je posílíme, dostaneme je do šedé zóny, do které nebudeme vidět. Oni sami budou mít důvod k vnitřnímu ospravedlnění při plánování dejme tomu „teroristických útoků" nebo násilnému převzetí moci. Mohli by pak říci, neměli jsme jinou možnost a měli by pravdu.

Nechme extrémistické strany, ať si jsou na kandidátkách, ať mají své programy všem na očích, ať na ně vidíme, ať nesou odpovědnost za své myšlenky a činy svých lidí. Nechme je mluvit, ať všichni vědí co jsou zač a mohou se sami rozhodnout.

Ještě před sto lety tady bývalo jiné mocenské uskupení a to monarchie. Monarchistické strany jsou stále na kandidátkách, přesto že představují stejné nebezpečí jako jiné extrémistické strany. Proč je téměř nikdo nevolí? Protože už jsou lidé dost chytří na to, aby věděli, že to není správný způsob vedení státu a není třeba tyto strany zakazovat.

Z toho plyne jediné ponaučení.

Učme své děti ve školách i doma o naší minulosti, tak jak skutečně byla a nebude třeba už nikdy zakazovat extrémistické strany. Budou minoritou, minulostí, těch lidí věřících v totalitní spásu bude pár a budou považováni za blázny.

Pokud by se stalo to, čeho se všichni tak obávají a kvůli čemu chtějí extrémisty zakázat, tedy to že by se extrémisté dostali k moci demokratickou cestou, znamenalo by to jediné. Že ještě nejsme dost poučení, a že potřebujeme další lekci.

Zákaz jakékoliv strany bude znamenat pouze její přejmenování, malé pozměnění programu, ale nikoliv myšlenek, myšlenky se pouze utvrdí, strana posílí a získá větší chuť po moci.

Proto nezakazujme a silou zakročme na obranu demokracie jen pokud oni sami použijí sílu.

Když už je chceme trestat netrestejme je celkově ale jednotlivě, za jednotlivé zločiny. Pořád chybí potrestat jednotlivé konkrétní viníky, kvůli kterým šli nevinní za mříže. Jednotlivé kariéristy, kteří psali do posudků k přijímačkám na střední a vysoké školy „nevhodný z politických důvodů" a znemožnili tak spoustě schopných lidí studovat vysněný obor a pracovat v tom co je baví. Potrestáni mají být ti lidé, kteří posílali elitu národa do dolů na uran. Na tyto konkrétní lidi je třeba ukázat, tyto konkrétní lidi je třeba soudit za jejich konkrétní zločiny. Na nich teprve bude vidět jak špatný je komunismus, nikoliv na politickém gestu zákazu nějaké strany.

Tohle to je úzce spjato s chápáním morálky a práva. Pokud budou amorální, protiprávní a lidem ubližující činy tolerovány, nikdy nemůžeme cítit oporu v demokratickém právním státu. Tyto činy totiž nebyly ani potrestány, ani odpuštěny, byly pouze slovně odsouzeny a tedy visí ve vzduchu jako smog, se kterým si nikdo neví nebo nechce vědět rady.

Nezvolit extrémisty, ani jejich cestu a vypořádat se se zločiny minulosti, je v demokratickém právním státě jediná skutečná obrana proti nim.