Už mě to s tím Řeckem přestává bavit

Byl jsem zastáncem pomoci Řecku, nicméně takových půjček, které Řecko bude splácet a pod podmínkou hodně razantních úsporných opatření. To co teď Papandrea předvádí, už je trošku silné kafe. Zvláště v situaci, kdy se Německo dohodlo s bankami na tom, že budou ochotny odpustit 50 % dluhů a státy Řecku před-schválili další stomiliardový úvěr.

Přístup Řeckého premiéra by se dal pochopit na začátku jejich krize, tam se měl zeptal lidí jestli chtějí bankrot a s tím spojené velké propouštění a velké úspory nebo jestli chtějí půjčku, menší propouštění a menší úspory. Udělat tento tah na Německo uprostřed jednoho rozpůjčovaného záchranného balíku a po dohodě na dalším je hodně sprosté a neférové jednání vůči Evropským partnerům.

Za účelem čeho? Politických bodů? Kde je chce získat? Ty Řeky, kteří jsou pro záchranný balíček a kteří mu snad i fandí, jen naštve, protože tím záchranu přinejmenším ohrozí a ty Řeky, kteří jsou proti, na svoji stranu jen těžko získá, když už jeden záchranný balíček pomalu prohospodařil.

A že by tím chtěl víc zatlačit na Evropské státy, aby tyto udělaly větší ústupky? Jako jak větší? Snad si nepředstavuje, že mu někdo odpustí 100% dluhu a schválí neomezený úvěr bez úsporných opatření.

Na straně Německa bych byl tímto Řeckým krokem hodně šokován a patrně bych značně přehodnotil „strategii Řecké pomoci“ na „pomoz si sám, my už si pomůžeme jinak“.

Co tím myslím?

Kdyby Řecku nedali ani cent, bylo by Řecko nuceno vyhlásit v podstatě okamžitý bankrot. V té chvíli by to ohrozilo především Německé banky, tím Německé a potažmo celoevropské hospodářství. Tedy, když už mají pro Řecko nachystanou další půjčku 100 miliard, nechal bych tyto peníze jako rezervu, pro případnou záchranu bank, bez nich může Evropa rovnou vyhlásit bankrot, i když to by taky byla jedna možnost. :-) Začít od znovu a líp je někdy taky dobrým řešením.

Ale zpět k Řecku, při bankrotu země to obyčejně znamená odepsání velké části z hodny dluhopisů dané země, ale nikde není psáno, že to tak musí být vždy. Evropské banky by se také mohly zachovat podobně jako Fagan vůči ČR a po nesplacení dluhopisů ve stanoveném termínu s nimi prostě jednou přijít a napočítat si úroky za dobu uplynulou a tím připravit Řecku do budoucna slušné překvapení.

Pokud by již tedy Řecko nedostalo ode dneška ani cent, bylo by nutně závislé pouze na tom, co si samo vybere na daních. To by znamenalo, že dobrou třetinu roku by nemělo na státní výdaje, případně by je muselo o třetinu zmenšit, chtě nechtě, referendum nereferendum, stávky nestávky, kde nic není, tam se nic nevystávkuje. Když vezmeme v úvahu že státní výdaje se odrážejí také na HDP a tím zpětně na vybraných daních, možná by úspory musely být více než třetinové, životní úroveň některých Řeků (co se živí státem) by tím klesla minimálně o dobrou polovičku, to už by ovšem byl jen jejich problém, nikoliv problém evropský.

I kdyby jižané přešly na drachmu, s dluhem si nepomohou, spíše naopak, vzhledem k tomu, že se zadlužili v eurech, budou muset v eurech splácet a případný propad drachmy o 50% vůči euru zvedne splátky i dluh samo sebou na dvojnásobek (v přepočtu na domácí měnu), což jak jistě rozumíte, také není žádnou výhrou. :-)

Nezbývá než Řekům nezávidět, poučit se z chyb budoucnosti a držet Němcům palce, aby konečně ztratili trpělivost.