Systém financování eko-energie jako přežitek socialismu

Hlavní problém celého systému je jeho nesystémovost a tím zkostnatělost. Možná to byl záměr, ale spíš jen počáteční naivita a hloupost starých pánů poslanců, kteří automaticky sáhli po řešeních, jaká jim byla vtloukána polovic jejich života na školách, za hlubokého socialismu.

1. Pětiletky

Prvním přežitkem je stanovování termínů a závazků. Podnik se zavazuje do roku 1980 vyrobit 20 milionů tun oceli a zvýšit tak produkci tanků 20 %… Státy EU se zavazují do roku 2020 vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů a snížit vypouštění CO2 o 20 %. Podobnost je celkem zřejmá.

2. Socialistický závazek si žádá socialistické nástroje.

Jestliže něco generuje zisk a něco jiného ztrátu je třeba sebrat zisk a nalít ho tam kde je ztráta abychom splnili závazek. Tedy sebereme peníze průmyslovým podnikům a budeme je lít do JZD. V socialistickém zřízení musí mít všechny podniky zaručený zisk. Takže zdražíme elektřinu, na což doplatí v prve řadě průmyslové podniky, jelikož ty na rozdíl od domácností mají dávno optimalizovanou spotřebu a nemají kde šetřit na elektřině a zisk převedeme do nově zřízených JSD – jednotlivých solárních desek, aby měli provozovatelé zaručený zisk.

3. Zkostnatělost

Ačkoliv prvotní myšlenka byla s ohledem na dobu vzniku pochopitelná – probíhá studená válka a tanků tudíž nemůže být ve spřáteleném CCCP nikdy dost – nepočítá s alternativními vývoji událostí a vidí pouze jedinou možnou linii. Ačkoliv prvotní myšlenka byla s ohledem na dobu vzniku pochopitelná – nevypouštět do ovzduší CO2, protože všichni věří, že to má zásadní vliv na klima – nepočítá s alternativním vývojem událostí, tedy, že na klima mají mnohem zásadnější dopad přírodní vlivy jako např. sluneční cykly. Ačkoliv prvotní myšlenka byla s ohledem na dobu vzniku pochopitelná – zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, abychom snížili CO2 - koho by při socialistickém myšlení napadlo, že je možné za pět let v kapitalistickém světě skoro ztrojnásobit účinnost solárních panelů v poměru k jejich ceně?

Na konci pětiletky jsme tedy situaci přehodnotili, a došli k závěru, že už je pozdě. Že už je pozdě něco zásadního měnit a na další pětiletku si dali závazek snížit dotace do JSD.

4. Ekonomika brzdy

Jestliže budeme průmyslovým podnikům neustále „pouštět žilou“, abychom uživili nenapapatelného otesánka na našich polích, pak budeme průmyslové podniky brzdit a ony brzy ztratí konkurenceschopnost a náš otesánek bude ještě dlouho potom závislý na dalších a dalších dotacích a my se o něj budeme muset starat.

Co dodat?

Když už něco kritizuji, bylo by ode mne pokrytecké alespoň se nepokusit najít kompromisní řešení situace. Závazek k EU z naší pozice asi těžko změníme, proto bychom měli alespoň hledat řešení, jak se k cíli 20 % dostat bez dlouhodobých požadavků, bez panely zastavěných polí a pokud možno s co nejmenším vlivem na ceny elektřiny.

Tedy jak dostát závazku s co nejmenšími škodami?

Jednou z možností je vzít například balík peněz odpovídající zisku z emisních povolenek a na tento balík udělat výběrová řízení s jednoduchými, ale přísnými podmínkami.

1. Umístění: Solární panely nebo jiný obnovitelný zdroj nesmí být postaven na zemědělsky využitelné půdě... (Jinými slovy, stavte to na střechy domů nebo firemních hal…)
2. Financování: Čím lepší poměr mezi vlastní investicí a požadavkem na státní zdroje, tím větší šance dotaci dostat. Příklad: Nabídka, kde bude 440.000,- od žadatele a 200.000,-  od státu (koef. 2,2),  nejspíš zvítězí nad 1.000.000,- od žadatele a 2.000.000,- od státu… koef. 0,5 ) Každý měsíc se bude rozdělovat jedna dvanáctina ročního balíku, z té se vyplatí nabídky s nejlepším koeficientem z daného měsíce tak, aby se nepřečerpalo a aby nebyl nikdo ošizen, případné zbylé peníze se převedou do dalšího měsíce a neuspokojení žadatelé to mohou zkusit znovu se stejnou nebo lepší nabídkou.
3. Kontrola: Průběžné nabídky od všech účastníků budu on-line na internetu. Každý žadatel doloží před schválením dotace, že skutečně má svoji část zdrojů (hotovost, úvěrový příslib banky…). Dotace nebude proplacena předem, ale až na základě faktur za dílo a po kontrole fyzické existence elektrárny.
4. Cena: Energie bude vykupována za běžnou cenu, co majitel sám ze svého zdroje spotřebuje, to nemusí platit, ale také to pochopitelně nedostane zaplaceno.

Tento postup nelze aplikovat na již stávající elektrárny, ale pro nově postavené by to snad šlo. Není ani ideální, ale lepší způsob mě teď nenapadá.

Oproti současnému stavu má své výhody.

Hlavní výhodou by byl minimální negativní vliv na ceny energií v budoucnu, další výhodou bude jednouchá regulace. Bude-li stát chtít mít víc eko-elektráren, nabídne větší balík, bude-li se počet elektráren blížit požadavku EU, nerozdá nic nebo minimum. Další výhodou bude tržní přístup, který nezvýhodňuje toho, kdo nabídne větší balík, ale toho, kdo nabídne lepší poměr, nehledě k tomu, že takto jednoduchý a průhledný on-line systém snad už ani nebude snadné uplatit, i když česká vynalézavost mezí nezná. Vedlejší výhodou pak bude, že dále nebudou zastavovány obrovské plochy polí a nové panely se přesunou na střechy domů a firem.