Jak Evropan bojuje v Africe proti přírodě

V Africe i jinde ve světě se přemnožuje původní obyvatel, kvůli jídlu kácí lesy a spásá trávu dobytek. Vytlačuje tak jiná původní zvířata dále do středozemí, kde je pojídá a tím ubývá jejich počet. Na iDnes i dnes psali, že průměrní afričani či Indové ročně takto vyjedí šest tisíc druhů, já bych se nebál připsat, že mezi tím může být započítáno ročně i několik druhů kmenů vlastních.

Příroda se však tomuto vyjídání brání kly drápy. Příroda bojuje proti přemnoženým afro-afričanům a indo-indům rozšiřováním pouští, nadnormativními suchy a extrémními záplavami. Příroda se snaží na svém území přemnožený druh vytlačit, vyhladovět. Příroda posílá na přemnožený druh různé nemoci, malárii, neštovice, AIDS příroda se snaží dostat přemnožený druh do udržitelného stavu a co dělá Evropan?

Když příroda zařídí hladomor, posílá jídlo. Když rozšiřuje poušť, kope studny a sází odolné druhy rostlin, když se příroda pokusí o záplavu, hned jede zachraňovat. Když to příroda zkusí pomocí prověřených nemocí, co udělá bílý muž? Najede tam a celou Afriku a Indii naočkuje. Příroda si toho naštěstí včas všimla a vyvinula AIDS. A co bílí muž? Automaticky rozvinul kondom. Ale tady příroda člověka konečně drží trochu v šachu, když afričan nenasadí kondom, dostane AIDS a když ho nasadí, pak zase nedostane dítě.

Člověk může proti přírodě bojovat jak chce, ale já věřím tomu, že příroda si s člověkem ještě dlouho vždycky poradí. Bude to sice za cenu ztráty některých přírodních druhů, ale na druhou stranu místo nich vzniknou nové. Nové druhy dosud neznámých nemocí, které nahradí vyhynulé druhy zvířat.

Největší chybou člověka je, že s přírodou bojuje. Ale nemůžeme člověku jen křivdit. Ne vždy proti africké přírodě bojuje. Stává se, že této přírodě výjimečně i pomáhá. Například dováží do Afriky zbraně. Miliony kalašnikovů a miliardy nábojů pro přírodu odpracují své. A příroda nám za to děkuje a sama ukazuje správnou cestu. Zatím co na humanitárních misích, nás nechává prodělat miliardy, tak na dodávkách zbraní nás nechá tyto miliardy vydělat zpět. Příroda není hloupá a ukazuje nám směr, kterým bychom se měli vydat. Především nám chce říci, abychom do Afriky vozili nášlapné miny, čím víc, tím lépe. V Africe jsou některá území tak posázená nášlapnými minami, že tam afričan vůbec nežije a právě v těchto místech se africké flóře a fauně daří absolutně nejlépe, snad jen občasný výbuch vyruší z klidné pastvy velká stáda vzácných divokých zvířat.

Příroda je moudrá, sama ví nejlíp, co snáma

Co vy na to? Dává to smysl?