Do penze až v 68 letech? Proč? Ať si každý jde do důchodu, kdy chce.

Experti a politici tvrdí, že do důchodu se musí později a k tomu je třeba si ještě spořit bokem. Lidé pracující zejména manuálně si to neumí představit. Co kdyby si svůj věk odchodu do důchodu určil každý podle svého?

Začněme tím, že důchody platí zaměstnanci a podnikatelé (platící sociální pojištění) stávajícím důchodcům. A za to budou další generace platit důchody jim. Zní mi to celkem rozumně. Nemusíte se bát, že peníze někde někdo rozkrade nebo je sežere inflace. Pěkně z ruky do ruky.  Důchod je v první řadě odměna zato, že jsem v aktivní době odváděl sociální pojištění. Není to odměna za dosažení věku 65 nebo 68 let. Ani Babiš, ani Fiala a ani nikdo z jejich ministrů Vám žádný důchod nezařídí. Jen ty peníze důležitě rozdělují a kupují si zato hlasy před volbami.

Všimli jste si, že experti ani politici většinou neuvádí žádná čísla?  Zaměstnanci a OSVČ odvádí na důchody 28% z vyměřovacího základu. U zaměstnance to z větší části platí zaměstnavatel, ale to v zásadě nic nemění, protože nato musíte stejně vydělat. Jen to nemáte napsáno na výplatní pásce. V tabulce jsou uvedeny měsíční odvody do důchodového systému podle hrubé mzdy.  Takže si "spoříme" na důchod. A vůbec to není to málo. Člověk s hrubou mzdou 25 000 Kč musí odevzdat do důchodového systému sedm tisíc korun měsíčně. 

	17300	25000	35000	45000
	4844	7000	9800	12600

Udělejme si jednoduchý odhad. Pokud zaměstnanec začne pracovat ve dvaceti letech a v 65 má odpracováno 40 let. A průměrná doba života žen je asi 81 let , tak v důchodu bude 16 let. U mužů je to ještě méně, takže to tu bilanci zlepší. Takový člověk by měl brát férový důchod 2,5 násobek toho, co odváděl v aktivní době. Samozřejmě v dnešních cenách. Pokud kvůli inflaci ceny a platy vzrostou, i důchody úměrně tomu vzrostou. Na správu důchodového systému padne asi jedno procento a pak je tu asi pětina, která jde na invalidní, sirotčí a vdovské důchody. 

Proč tedy vůbec určovat nějaký věk odchodu do důchodu, každý si to může rozhodnout sám. Pokud někdo odpracuje více a půjde od důchodu déle, měl by mít větší důchod a pokud někdo odpracuje méně nebo půjde dříve, měl by mít menší důchod. A šlo by to to krásně všechno spočítat, takže by o důchodu rozhodoval vzoreček ve vyhlášce a ne bandy slibujících politiků před volbami. Možná se zdá nějakých 15 tisíc málo, ale hrubá mzda 25000 je dnes hluboko pod průměrem.

Problém důchodového systému vytváří sami politici svými zásahy, zejména těmi předvolebními. A nebo  třeba snižováním potřebného počtu odpracovaných let. Počet odpracovaných let je totiž naprosto zásadní pro výši důchodu. Nic z toho není potřeba, stačí rozpočítat, to, co se vybere a rozdělit mezi penzisty. V roce 2021 se vybralo na 535 mld. Kč.  Na důchodech bylo vyplaceno 530 mld. Kč. Výdaje na správu sežrali téměř 7 mld. Kč. Tady by se mohli experti angažovat a nějakou tu miliardu ušetřit. Loňský rok ještě není dopočítaný, ale výběry i výplaty se zvýšily a důchodový účet bude v mínusu asi tak o 30 mld. Celkový počet důchodců v ČR je 2,858 mil. a tedy průměrný důchod byl necelých šestnáct tisíc měsíčně.

Můžete si dočíst o tom, jak dlouho jsou Češi v důchodu, nicméně, tato doba se bude spíš zkracovat. Lidé do penze kolem roku 2000 odcházeli v po šedesátém roce, pokud byli muži. Ženy odcházeli do penze mezi 53-58 rokem, podle počtu dětí. To se samozřejmě hodně změnilo, zejména u maminek, které budou nyní odcházet do důchodu až o 12 let později. 

Pokud nedojde k drastickému prodloužení doby života, tak současný průběžný důchodový systém bude v pohodě. Ano, jsou tu Husákovi děti, kterých je v populaci více, než jiných ročníků. Když můžeme teď podporovat finančně stovky tisíc Ukrajinců, zvládneme zajistit i stovky tisíc penzistů navíc.

 Člověk, který z nějakého důvodu to sociální neplatí, si prostě musí v důchodu poradit jinak. A popravdě, vůbec to těm lidem nemám za zlé. Těch 7, 10 nebo 12 tisíc, které každý měsíc musíme platit, stačilo na nějakou hypotéku a za 40 let odcházíte do důchodu s nemovitostí o hodnotě několik miliónů. V případě manželů to bude ještě jednou tolik. To zní taky jako dobré zajištění na důchod.

Reformátoři samozřejmě nabízejí dvoje řešení, spoření v důchodových fondech. Představte si, že ty prachy, těch 500 mld. každý rok budou spravovat důchodové fondy. A mohly by si z nich vzít poplatek, třeba dvě procenta, každý rok. A při inflaci jako loni, byste přišli o dvacet procent naspořených peněz. Ale to je jedno, protože si z daní zaplatíte státní podporu, která to vyrovná. Za mě je povinné spoření ve  fondech nejhorší a nejrizikovější možná varianta. Samozřejmě, kdo chce, ať si spoří třeba takhle. Ale já cizímu člověku nedám peníze s příslibem, že mi někdy za 30-40 let bude vyplácet důchod. 

Průběžný důchodový systém je podle mě jediný, který může fungovat na celostátní úrovni. Hlavním parametrem není věk odchodu do důchodu, ale počet odpracovaných let. Věk odchodu do důchodu určuje, jak dlouho asi budeme ten důchod brát, ale hlavním parametrem je počet odpracovaných let. Stačí nastavit pravidla pro výši důchodu a politici se o něj vůbec nemusí zasahovat. Nedivím se, že lidem pracujícím celý život se hranice 68 let nelíbí.