Zvláštní, ale typické reakce V. Klause a jeho okolí

Zatímco mnozí kroutí hlavou nad tím, jak se mohl k prezidentovi dostat střelec tak blízko, jiní pochybují o normalitě airsoftového střelce, zřejmě všicni se shodnou nad nesmyslností chrastavké střelby, stále více se zdají neuvěřitelné reakce Václava Klause a některých lidí z jeho blízkého okolí.

Klaus hovoří o tom, že incident cosi vypovídá o stavu společnosti. O tom, že je stav společnosti špatný, víme my, lidé z podhradí již dlouho své a Klaus tím neříká nic nového. Jeho předchůdce to kdysi ke Klausově nelibosti nazval blbou náladou. Tehdy to ale bylo pokrytectví, Klaus si nebyl žádné blbé nálady vědom. Jenže nálada opravdu blbá je a Klaus na ní, resp. na současném stavu společnosti má lví podíl.  Stav společnosti se nestal tristní za poslední půlrok nebo za vlády Nečase. Velikost státníka by byla, kdyby dokázal přiznat – i já se na tomto stavu podílím. Jenže toto od Klause očekávat skutečně nelze.

Prý se jednalo o atentát…  neznám slovníkovou definici slova atentát, ale domnívám se, že atentát je snaha někoho zákeřně zlikvidovat. Jakkoli nad aktem střelce z Chrastavy může člověk kroutit hlavou, atentát to prostě nebyl.  I pokud by byl mentálně chorý, z výpovědí je jasné, že byl schopen rozpoznat, čím a kam střílí. Klause prostě zlikvidovat nechtěl, dokonce mu nechtěl ani způsobit zranění. Klaus ve svých výpovědích dramatizuje. Jiná věc je, že příště by to atentát být mohl, ale toto atentát nebyl.

Vrcholem nevkusu některých představitelů ODS je srovnání střelby z airsoftky na prezidenta s vražděním Breivika… nad tímto srovnáním skutečně stojí rozum. Tehdy se skutečně vraždilo, kdežto toto nebyl ani pokus o vraždu. Byl to nevhodný úlet, ale úlet, nikoli vraždění. Modřina na Klausově ruce není totožná s desítkami bezdůvodně zmarněných životů… byť je to Klausova ruka.

Klaus hovoří o politickém motivu ale bez jakéhokoli důkazu. Zatím nic nepotvrzuje, že by se jednalo o politicky motivovaný čin. Ani to, že střelec byl kdysi u komunistů. Nijak se neskrývá s tím, že se rozhodl sám. Stejný čin mohl udělat příslušník jakékoli jiné strany nebo nestraník.

Vrcholem je Klausovo tvrzení: „Jak si někteří pisálkové zahrávají s mou osobou, nejen s Václevam Klausem, ale s prezidentem republiky, je v civilizovaném státě nevídané.“  Klaus rychle zapomněl, jak se on vyjadřoval o svém předchůdci. Mírně řečeno, bylo to hodně nelichotivé, řečeno s Klausem, nevídané. Jenže kritizovat v médiích politiky včetně prezidenta k demokracii zřejmě patří (a on to využíval mírou vrchovatou), je to „vídané“, jenže v demokratickém světě, nikoli např. v Číně nebo Rusku. Otázka je, kým resp. jakým politickým zřízením Klaus poměřuje realitu. Evropu ale zřejmě ne... Možná ještě pamatujeme demisi německého prezidenta Wullfa, nebo již starou kauzu prezidenta Clintona. Kauzy nerozpoutaly doznání prezidentů, ale média. Média „šijí“ do politiků všude.

Nakonec ale přece jen viníci prý jsou. „Rozeštvávačů je dost a všichni je známe. Není asi teď na mně, abych ty hlavní rozeštvávače v médiích jmenoval“. Pokud někdo z čtenářů neví, kdo je rozeštvávač, potom nepatří mezi „všechny“. Všichni, rozuměj „lid“, ale ví spolu s prezidentem své! Pak už ale stačí jen krůček, aby ve jménu všech, ve jménu lidu, začali padat facky nebo se některým novinářům nasadil náhubek. Příkladů známe dost a to nejen z naší historie, ale třeba ze současného, již zmiňovaného Ruska nebo Číny.

A úplně nakonec pár slov nikoli ke Klausovi, ale ochrance. Fascinuje mě, kolik lidí a politiků je zděšeno, jak se něco takového mohlo stát. Stalo se a není to nic jiného, než selhání lidského faktoru. To se stává i ochrankám a dokonce (!!!!) i některým z nás. Nemělo by se to stávat, ale i v ochrance jsou zatím jen lidé. Přesto by si leckterý politik, který ochranku kritizoval, z ní  měl vzít příklad. Konkrétně z demise jejího šéfa. Nevím, že by v poslední době někdo z politiků díky selhání podřízených odešel.