Vlaky zdarma aneb chléb a hry v podání SPOZ

Asi znáte heslo starého Říma panem et circenses (chléb a hry). Jinými slovy chceš-li získat přízeň davu, nasyť ho nebo mu slib, co slíbit chce. V předvolebním Česku bychom tento slogan mohli nahradit slovy chléb a předvolební sliby. Na tom zřejmě není nic až tak nenormálního.

Kdo se chce dostat do sněmovny, něco slíbit musí. Nicméně jeho sliby by neměly překročit jisté hranice normality. Mám za to, že hranici normality překračuje slib Zemanova politického uskupení – konkrétně scestným návrhem, aby mimo špičku ve vlacích jezdili lidé zcela zdarma. Na první čtení to zní úžasně. Jenže už teď České dráhy dostávají údajně 12 miliard na provoz ztrátových vlaků a návrh Zemanovců by tuto ztrátu ještě zvýšil. Navíc by tento krok velmi znevýhodnil soukromé dopravce. Jenže co na tom! „Stát to nějak zaplatí a soukromé dopravce nepotřebujeme, když nám to ČD dají zadarmo“.

V logice tohoto návrhu by možná bylo dobré, aby přišly další návrhy – co třeba přestat platit v MHD, dávat zadarmo léky, zadarmo rozdávat školní pomůcky atd. Podobný ráj na zemi nám již jednou byl slibován – jmenoval se komunismus.

Na těchto a podobných návrzích je vidět zranitelnost stále nejlepšího politického systému, kterým demokracie nepochybně je. Sebevětší pitomost – třeba v podobě vlaků zdarma, může zcela legitimně být součástí předvolební agitace. Pokud jsou tyto nesmysly ještě zaštítěny osobou prezidenta, pak se hlasy jen posypou!

Zřejmě jedinou hrází, kterou lze v rámci demokracie nastavit, aby nejen tyto a další „sociální návrhy“ neprošly a stejně tak neprošla do parlamentu ani strana, která má žaludek tyto a podobné sliby dávat, je schopnost voličů rozeznat populismus od jistého realismu. Jenže dokáží to čeští voliči (doufám, že ano)?

Tímto vůbec nezpochybňuji pro-sociální politiku, která minulé vládě mnohdy chyběla. Jenže to co v podání SPOZ vidíme, je v konečném důsledku anti-sociální. Proč? Protože zadarmo není nic a cestovné zdarma někdo zaplatit musí? Kdo asi? Zemanovci to určitě nebudou…