Pan Kokeš je suverénní jak hollywoodská hvězda. Proměřuje nám primitivním přístrojkem byt a diví se: „Jak v tom sajrajtu můžete žít?“ Byt je už s ohledem na jeho návštěvu uklizený, o čem to mluví? Samozřejmě že jde o negativní energii prýštící ze země, kosmu, elektrospotřebičů, mobilů, počítačů, umělých hmot... Nabízí produkty své mateřské firmy, které mají tu moc vše odstínit.
Nálepčička velikosti nehtu za 500,- Kč zakouzlí údajně nebezpečný televizor, počítač nebo mobil. Kus alobalu v igelitu za 3000,- Kč stopne záření ze zemních dračích žil. Nakonec vytahuje z aktovky umělohmotnou krabičku na sýry. Kupodivu neskrývá romadur. „Tak tohle je ovšem vychytaná věcička! Postará se o biostimulaci prostoru,“ říká slavnostně. Hrábnu po krabičce, chci se podívat dovnitř. Nic v ní není. „Radionické záření těžko uvidíte,“ posmívá se mi Kokeš. „Ale tenhle rezonanční stimulátor vám odstíní od negativní energie celou místnost. Ovšem cena už je trošku vyšší. 24 tisíc.“ Nic jsme si nekoupili, vzteklý dealer mumlá při nazouvání do bot cosi o naší budoucí rakovině. O pár týdnů později usedáme v zahradní restauraci k laťkovému stolu pod vysokou kovovou konstrukci. Mezi laťky jsou zasunuty žiletky. Smířlivě to přehlížíme, neboť co je v tomto světě dokonalé? „To vypadá jako nějaká pyramida,“ rozhlíží se manžel. „Ano, je to pyramida,“ přikyvuje majitel venkovské hospody. „Pěkně vás nabije,“ slibuje. Pak ale hned poctivě upozorňuje na rizika: „Někoho ten příliv kosmický energie zmáhá. Ale zjistili jsme, že proti únavě z toho energetického nášupu pomáhá dát si panáka.“ Panáka si nedáváme, neboť co kdyby nás součet alkoholu a vesmírné energie porazil? Žiletky jsou nám už jasné, ostří se tu spolu s námi. Majitel pyramidální osvěžovny nám účtuje nezvykle vysokou sumu. Je jasné, že částka zahrnuje i položku za vesmírné nabití, které jsme si ovšem neobjednali. Za další týden jdu s kamarádem navštívit obchod s čarodějnickými potřebami, je dobré vědět, co všechno je v kraji možné. Prohlížíme si šperky, jimž vévodí symbol hada a umělohmotné lebčičky. Tohle že je čarodějnické doupě? „Kde máte preparáty ze sušených netopýrů a hadích očí? Kde pantakle, svěcenou vodu a černé slepice?“ Prodavačka zavětří zasvěcené klienty, nemusí nám totiž vysvětlovat obraty evokace, inkarnace a géniové zodiakální a vede nás do vedlejšího kumbálku s množstvím lahviček. Otevírá jednu po druhé a dává nám čichnout k obsahu. „Tohle je nebezpečný olej. Dá se jím přivolat anděl, ale člověk musí vědět jak na to, jinak je zle.“ Z lahviček je cítit jasmín, avokádo, pelyněk... Dvě stovky za dvacet kapek mají zhodnotit tajemnou práci Indiánů v rezervacích Spojených států. Předstírám, že jsem tomu blábolu uvěřila, stejně se nedá nijak vyvrátit. Prodavačka je vděčná za vytržení ze samoty a nudy, málokdy k ní někdo zavítá. Na umělohmotné zaplombované nádoby, které mají údajně vysoušet zdi a stojí 40 – 120 tisíc se už ale zákazníci nachytat dají. To bude něco od vědy, řekne si nepoučený laik, když si přečte na webových stránkách o vysoušečích pseudovědecké žvásty. Pokud by nádobu odplomboval, najde v ní pár dřívek, dráty a hadřík. Dojde mu tedy, že byl podveden, jenže podepsal smlouvu, v níž stojí, že pokud přístroj otevře, nemá nárok na reklamaci. Pomocný termín imaginárního tachyonu byl zase zcizen relativistické fyzice a v esoterickém byznysu se stal nálepkou pro komické výrobky. Lze si například koupit tachyonizované vložky do bot nebo hadrovou čelenku na suchý zip za 740,- Kč, nebo tachyonizovaný hvězdný prach do barvy na vymalování pokoje za 14 850,- Kč za 1 kg, tachyonizovanou ochranu před slunečními skvrnami za 34 210,- Kč. Esoterický trh nabízí věštění, odbloknutí, nabíjení či vyčištění osob, bizarní léčitelské praktiky, levitovanou vodu, šamanské čarování, spolupráci s anděly, kvantovou homeopatii, astrálního bodygarda za mizerných 10 tisíc. Náklady na okultní podnikání jsou totiž minimální, reklama přes internet téměř zadarmo, daňové úniky snadné, lidi důvěřiví a lační duchovna a zázraků. Nabídka stále stoupá, vymýšlejí se další atrakce, klientela ale zůstává omezená. Je mnoho slimáčků a málo salátu. Fejeton vyšel v Týdeníku rozhlas (únor 2007)
