Zpověď osamělého mořeplavce
Moře, moře, proč tady nemáme moře? Tak tuhle otázku si kladl v povídce Jana Nerudy pan Rybář, kterému v okolí neřekli jinak, než Hastrman. Bylo to už v devatenáctém století, ale mně tento problém trápil i o jedno století později. A jelikož mám, na rozdíl od pana Rybáře, tu čest prožít století dvě, tak mně tato myšlenka trápí i ve století jedenadvacátém.
Už coby robě školou nepovinné jsem poslouchal svého dědečka, který mi povídal o krajích suchou nohou nedosažitelných a tudíž bez pořádné šalupy, brigy, škuneru, brigantiny, karavely či rychlého škuneru nenavštívitelných.
Kolik já přečetl knížek o dobrodružstvích námořníků, kterým se vyhnuly kurděje, piráti či vražedné mořské příšery a dopluli tam, kam chtěli. A ještě lepší byly příběhy mořských vlků, kteří dopluli tam, kam nemohli chtít. A to jen proto, že příď jejich plachetnice narazila na písečnou pláž země, kterou do té doby nikdo neznal. Jenže zůstalo jen u těch snů.
Na moře jsem opravdu vyplul a to dokonce v době, kdy jsem mohl být ještě plný toho mořeplaveckého optimismu. Bylo mi čtrnáct, ale krátká vyhlídková plavba po Baltském moři nebyla zrovna objevitelskou plavbou. A přiznám se k tomu, že mi na katamaránu Szmaragd bylo opravdu špatně. Jak mohli ti námořníci ty šílené bouře na širých oceánech přežít? Bylo to tím rumem?
Dnes už se nechystám podrobit svou chatrnou tělesnou schránku podobným kratochvílím. Vím, že stejně nenapodobím Kryštofa Kolomba a neobjevím nový kontinent, nenapodobím Jamese Cooka a nenarazím při své cestě na tak nádhernou a nepoznanou zemi, jako jsou Společenské ostrovy.
Ale přicházím na to, že i když nejste zrovna na palubě nějaké skořápky brázdící neúprosné vlny nějakého světového oceánu, tak můžete zažít něco podobného. Ale musíte patřit mezi těch pár vyvolených, kteří objeví Ameriku, a bude je tam čekat vřelé přijetí.
Nenalézám vhodný oslí můstek, abych mohl napsat to, co vlastně chci napsat. A proto to napíšu rovnou. I takový suchozemský námořník, pro nějž je šalupou jen jeho vlastní život, se může dostat na hodně rozbouřené moře. A taky se může stát, že se jeho šalupa začne stávat neovladatelnou a on, po západu slunce (které na obloze jen cítí, ale nevidí) propadne skepsi a prostě to vzdá.
Jenže najednou uvidí maják. Všechny své síly upře k tomu světlu a najednou vidí, že má kam plout. Oblohu totiž občas prořízne blesk a osamělý mořeplavec vidí, že to není jen tak obyčejná pevnina, ale země po které celý život touží. A potom se světlo majáku začne ztrácet.
To však pro něj nemůže být problém a pluje dál. Vlny bičují jeho loď a on je stále blíže a blíže. A pak se to stane. Někdo další ten maják zhasne. Bouře je už na ústupu, ale stále je tma. A námořník se začíná modlit za další blesky, které prozáří oblohu. Ty však nepřicházejí, protože svým optimismem při sledování jasného světla majáku, všechny blesky zahnal. On zahnal bouři a někdo jiný mu uhasil oheň naděje na vrcholu majáku. Byl blízko, a přesto se utopil…
Já se omlouvám, za docela zbytečný článek. Ale je to přece jen můj blog a já doufám, že se i tohle bude někomu líbit. Přeji hezký podvečer.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968
Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...
Slabý Putin chce mou smrt. Pobočník Navalného po útocích kladivem promluvil
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů