Zase jeden blázinec aneb Jak jsem přežil tramvajovou výluku

Určitě to všichni znáte, indiáni vytrhali koleje a tak se se tramvaje nemají po čem posunovat ke svému, jízdním řádem určenému cíli. V takovou chvíli nastupuje "náhradní doprava"....

Omlouvám se všem hrdým majitelům osobních vozů, kteří jsou pyšní na to že je problémy hromadné dopravy míjejí. Ale myslím si, že nás denně se mačkajících pasažérů je ještě dost na to, abych o tom něco napsal..

Ostravský přepravce (DPO), který má na starosti tlačenice v ostravských tramvajích, autobusech či trolejbusech, už před několika dny vyvěsil letáky s nadpisem Poslední tramvajová výluka. Duše pasažéra zaplesala... Slovo Poslední ve spojitosti s něčím tak otravným, jako je nutnost přestupování na nějakou náhradní dopravu, působí jako několikaměsíční pobyt v lázních či jako Vánoční výzdoba v obchodech pro movité spoluobčany (pro ty, co tramvajové výluky neřeší).

DPO, prý naposledy, uzavřel velmi frekventovanou tepnu spojující centrum Ostravy s jejím velmi zalidněným zbytkem. Tisíce lidí směřující denně z Poruby, Hrabůvky, Zábřehu či Mariánských hor do centra města, musí přestupovat do přeplněných autobusů, které je přes opravovaný most převezou. Dnes jsem si tuto kratochvíli vyzkoušel na vlastní kůži...

Venku bylo poněkud nevlídně, vlastně bylo tam přímo psí počasí, a já dorazil na zastávku náhradní autobusové dopravy. Na docela malém plácku se tísnilo o trochu více lidí, než přišlo na oba poslední domácí zápasy naší fotbalové reprezentace dohromady.

Z nebe padalo něco mezi dešťovými kapkami, sněhovými vločkami a meteority a spolučekající pasažéři si kupodivu nekrátili čekání sborovým zpěvem, ale hledali si co nejvýhodnější pozici k nástupu, do právě přijíždějícího autobusu... A už to vypuklo!

Autobus dorazil na určené stanoviště a byl připraven odvézt, výlukou ošizené, pasažéry na příští (asi kilometr vzdálenou) zastávku. Tam už určitě čeká ta vytoužená tramvaj, vládkyně ostravské hromadné dopravy... (No a co, tak nemáme metro! Vy zase nemáte trolejbusy a polétavý popílek!) Nástup do autobusu byl hrůzostrašný, důchodci se oháněli francouzskými holemi, ti nedoslýchaví házeli po spolucestujících naslouchátka, maminky vytvářely z kočárků smrtící zbraň a nějaká studentka mi šlápla na nohu.

To nejhorší však mělo teprve nastat. Asi po pěti minutách jízdy nepředstavitelně přeplněným (narvaným) autobusem, jsme dojeli do cíle. Provizorní stojánka autobusu byla na stejném místě, jako provizorní zastávka tramvaje. A ona tam právě jedna tramvaj stála, zrovna se chystala pojmout do svých útrob cestování chtivé Ostraváky a obyvatele okolní (milionové) aglomerace. Davy lidí se pokusily přesunout z autobusu, který nikam nejede, do elektrického vozu, který jede přesně tam, kam chtějí...

Přiznávám, i já jsem vinen! Taky jsem se zúčastnil toho závodu o co nejlepší místo v přistavené šalině, ale musím podotknout, že jsem měl dost špatnou výchozí pozici. Byl jsem vmáčknut obličejem na sklo zadních dveří kloubového autobusu a tak jsem to měl k tramvaji číslo devět dost daleko. Přesto jsem se v duchu posmíval lidem, kteří do autobusu neprozřetelně nastoupili o dost dříve než já a díky tlačenici a frekvenci jízd náhradní dopravy v něm možná sedí ještě teď...

Vyběhl jsem směrem k tramvaji, prokličkoval jsem se mezi několika penzisty, několika veselými studenty a dvěma rozhádanými manžely (Nebo to byl ředitel se sekretářkou? Blbost, ti by necestovali MHD) a blížil jsem se ke své metě. Cíl představovaly dveře tramvaje, ve kterých když zazní zvukové znamení a rozsvítí-li se nápis Nenastupovat, musíte urychleně opustit dveřní prostor!

Byl jsem však faulován, nějaká paní mi velmi zkušeně nastavila nohu a já se poroučel k zemi! Nespadl jsem, v takovém davu to ani nejde a kdyby se mi to povedlo tak bych byl ušlapán. Přesto mne ten zákrok na červenou, stál pár drahocenných sekund a tím i možnost cestovat právě tou tramvají, kterou jsem chtěl... Ale tohle se už naštěstí nebude nikdy opakovat... Vždyť tahle výluka je přece POSLEDNÍ. A s koncem výluk přijde i konec agresivity na zastávkách a v prostředcích MHD! K tomu nám dopomáhej *. Přeji hezký den.

* Doplňte si koho chcete...