Z deníku čumila aneb Konečně je teplo...

Alespoň u nás, protože u vás může být i zima. Ale to nic nemění na tom, že ta naše hvězda začíná připalovat a děvčata začínají odhazovat zbytečné oděvní součásti. Třeba kožichy, beranice, brusle...

Jak já se na to těšil! Už od vánoc jsem si hlídal lavičku v našem parku, jen aby mi na ní nesedl nějaký úchylný geront a nevyfouknul mi ten krásný pohled, na který se těším už od druhé zářijové neděle.

A konečně to přišlo! Dívky odhodily přebytečné svršky a vyrazily do terénu. A některé došly i do toho našeho parčíku, kterému místní říkají „dolina“. I když já bych tomu spíše říkal „kráter“, protože to místo opravdu vypadá jako místo dopadu velmi malé planetky, která vyhubila skoro vše inteligentní v okruhu dvou kilometrů... Proto tam stojí i úřad městského obvodu.

Ale to jsem hodně odbočil, já se totiž chystám napsat pornočlánek a ne politický protest. Tak tu tak sedím a čumím... A že to umím! Kdyby se z toho čumění skládaly státní zkoušky, tak už mám dávno doktorát. A myslím si, že bych nebyl jediný.

Jenže, tak jako každý rok, není ten pohled vždy úplně košer. Předem připomínám, že nejsem žádný bojovník proti nadváze a dokonce se mi holky „trochu při těle“ líbí, ale... Ale milé holky, trochu přemýšlejte! Dnes jsem viděl mladou maminu, krev a mlíko, jenže... Jenže si na cestu do nákupního centra vzala tzv. bokovky a i ve vzpřímeném postoji ji byla vidět polovina (mimochodem hezkého) zadečku.

A to nemluvím o mladé mamince, která si na procházku se svou dcerkou vzala šedivé tepláky a neuvědomila si, že mají vzadu díru jako po vyrvané řepě! Tímto bych jí chtěl vzkázat toto: „Děvče, když už máš na teplácích díru, vem si pod tepláky kalhotky!“

A to nám meteorologické léto začne až zítra! Jsem zvědavý, co ještě ty moje oči uvidí. Ale už teď vím, že to bude lepší než čumění na debiloskop (televizi). A ostatním, stejně postiženým, přeji co nejvíce slunečných dnů v nadcházejícím létě. A vám přeji hezký nedělní večer...

PS. Neberte to zase tak vážně a usmějte se. Pomáhá to!