Není Plzák jako plzák aneb Plný chodník vetřelců

Tak nám tady na severovýchodě přestává pršet, hladiny řek a potoků se snižují a člověk by si řekl, že už je konečně po všem. Ale to je omyl, po přívalech vody totiž nastává příval severošpanělských plžů...

Tak jsem dnes ráno procházel ulicemi našeho lázeňského města a byl jsem moc rád, že tu včerejší a předvčerejší tlakovou vlnu vystřídal docela přijatelný vítr. Sledoval jsem hladiny obou našich potoků a (i když vodohospodářský laik) shledal jsem, že nějaká povodeň určitě nehrozí. Jenže jsem narazil na úplně jinou pohromu. Na plzáky.... 

Tím samozřejmě nemyslím nějaké příbuzné slavného doktora Miroslava Plzáka, ale píši o slimácích. Ono to totiž vypadá tak, že společně s dešťovými kapkami padali z nebe i tito vetřelci. Asi jako když ve Spielbergově filmu „Válka světů“, padali z nebe spolu s blesky zákeřní mimozemšťané. 

A já si myslím, že tito vetřelci nemají k těm Spielbergovým (vlastně Wellsovým) zase tak moc daleko. Vlastně jsou mnohem horší, protože jsou skuteční. A hlavně... 

Hlavně jsou všude! Právě jsem se podíval z okna a i z druhého poschodí je na chodníku vidím. A to nejsem žádný bystrozraký jedinec. Sice jim nevidím ty „růžky“, ale vidím je. Je jich tam totiž neskutečně hodně. Vlastně mi to připadá tak, že jich je čím dál více. 

Podle různých encyklopedií se k nám Plzák španělský dostal někdy v padesátých letech minulého století při převozu sazenic a jiných zemědělských materiálů. Ale podle mne to je jen kamufláž, která má zakrýt ten pravý stav věcí. Plzák totiž nepochází z tohoto světa... 

Vlády všech světových velmocí o tom samozřejmě moc dobře vědí a američtí prezidenti si dokonce (spolu z jaderným kufříkem) předávají i dokumenty o jejich původu. Oblast 51 je vlastně jen Výzkumný ústav pro plzáky... 

Utajení těchto informací je samozřejmé, protože kdyby se provalilo to co už musel tajit i prezident Kennedy, tak by zavládla celosvětová panika. Tito „plži“ jsou totiž jen předvojem něčeho daleko horšího. Něčeho, z čeho šediví i ten brunet Obama. Všimli jste si toho, nebo ne?

 Tento tvor byl totiž vybrán nějako radou (nebo vládou, parlamentem, diktátorem či co to tam ti mimozemšťané vlastně mají) jako nejzranitelnější tvor jakého mají k dispozici. A jako takový byl vyslán na naší matičku Zemi, aby zjistil jak to tu bude vyhovovat tvorům daleko silnějším. A teď si představte tu hrůzu, když se i ten nejzranitelnější tvor tamního světa, stal v našich končinách prakticky nezničitelným...Co či kdo přijde po něm? Kal-el to určitě nebude! 

Možná namítnete, že ti slimáci zase tak nezničitelní nejsou. Že je stačí posolit a oni se vám rozpustí před očima. Jenže zkuste posolit všechny! To by bylo panečku soli. Před několika lety jsem seděl na dvorku u rodinného domku svého bývalého kolegy. Bylo taky po dešti a všude se to jen hemžilo těmi zákeřnými vetřelci. Jenže taky všude okolo pobíhaly slepice a zobaly vše, co jim přišlo pod zobák. 

Však to znáte, slepice ráno vstane, přiloží zobák k zemi a zobe až do večera. Kolikrát jsem se koukal co to vlastně zobou, ale nic co by stálo za sehnutí jsem na zemi nikdy nenašel. Ale to jsem odbočil. A tyto slepice ty vetřelce zcela ignorovaly! Kolega prohlásil něco v tom smyslu, že se ty blbé slepice vrhnou za každým červíčkem a takovou obří flákotu nevidí, ale já to už tehdy viděl trochu jinak. Slepice totiž nejsou zase tak hloupé a nějakým záhadným (dosud neprobádaným) smyslem zjistily, že právě odtud hrozí světu to největší nebezpečí. Slepice už dávno vědí to, co se nám vrcholní politici snaží zamlčet už více než půl století. 

Vím, že budu mnohými nevěřícími Tomáši označen za pomateného konspirátora, ale za vším co jsem napsal si stojím. A taky vím, že zveřejněním tohoto blogu riskuji, že budu rychle zlikvidován nějakou tajnou službou. Ale já to riziko rád podstoupím, jen když se čtenáři dozví pravdu. Přeji, pokud možno klidný zbytek víkendu.

P.S. A teď se Sisyfe ukaž. Já chci taky Bludný balvan! A usmějte se prosím...