Něco málo o tom našem Slovanství....

Můj milý Kosmo, milý Dalimile. Vážený pane Jirásku, velevážený pane Palacký. V této zemi se už slovanství nenosí a dokonce se stává přítěží.

Je to asi jen (dosud vědecky nepopsaný) omyl, ale družina, která doprovázela praotce Čecha na jeho cestě ze země nezaslíbené do země mlékem a strdím oplývající v žádném případě nebyla družinou slovanskou.  Ono to vypadá, že jen s nějakou slovanskou výpravou chvíli putovali a tehdejší historici, písma a genetických a rasových pravidel neznalí, nás Čechy do rodiny slovanské přiřadili.

Sice jsme za těch pár let, co jsme s těmi primitivními Slovany putovali po asijském vnitrozemí zdokonalili vlastní jazyk tak, že se sice podobá jazyku těch slovanských primitivů, ale když si jej poslechnete, tak zní nádherně! A když si poslechnete polštinu, slovenštinu, srbštinu? Směšné jazyky, nebo ne?

A teď si milý Kosmo, milý Dalimile, vážený profesore Jirásku a velevážený Františku Palacký uvědomte svůj obrovský omyl! A s vámi si tento omyl musí uvědomit i ten (prý jazykovědec) Ján Kollár, který svou básní „Slávy dcera“ málem uvrhl náš národ do područí těch primitivních Slovanů.

Škoda, že jste mí milí slavisté (tím nemyslím ty křiklouny z Edenu) neměli k dispozici internet a s ním i tu obrovskou vymoženost, kterou je veřejná a skoro anonymní diskuse. To byste okamžitě poznali, že národ, o kterém píšete je dalek toho, co si o něm vlastně myslíte! Stačí se podívat na poslední týden, poslední týden června 2013.

Ve čtvrtfinále slavného Wimbledonu se objevilo pár Poláků. Některé domácí servery to označily za senzaci a někteří diskutéři to označili za … Dočteme se o tom, že nikdy žádný Polák nikdy nic nevyhrál a pokud už něco vyhrál, tak to určitě bylo podvodem. Dokonce jsem četl větu: Ti pšonci jsou trapní, kdykoliv mají nějaký sportovní úspěch, tak se s tím chlubí! Jsou stejní, jako ti čoboli! Neznám trapnější národ!

V kazašském vesmírném středisku Bajkonur odstartovala ruská raketa, která nesla na oběžnou dráhu tři telekomunikační družice. A havarovala… A co na to český diskutér? Na tom není nic zvláštního! Co je Ruské, to je špatné! A dobře jim tak, těm rusákům! A ten Putin, ten musí být hodně naštvaný, že svět vidí tu ruskou neschopnost!

A ještě jednou Rusko. Jeden s místních blogerů, který už asi vystřílel svou antikomunistickou munici, nabil munici protiruskou, a rozhodl se zaujmout své čtenáře tím, že prostě ukáže na Rusa jako na toho, který může za vše špatné. A v diskusích pod jeho články se dočteme: Rusko je sice stále naším nepřítelem, ale… Náš nepřítel Rusko… Rusko se sice nepřestalo chovat jako náš nepřítel….

Ale nechme Rusko Ruskem a vraťme se k těm Polákům a Slovákům. Někde jsem četl tuto pravdu: Poláci a Slováci nás mají rádi. Jako jediní na světě svědomitě sledují naši politickou scénu, koukají na naše filmy či seriály, čtou naše autory, fandí naším sportovcům a poslouchají naše zpěváky a zpěvačky (dokonce i ty, které my neposloucháme). A nějak nechápou, proč to Češi nevidí stejně.

Jenže Češi se přece nebudou zaobírat nějakými slovanskými sportovci, když oni k tomu plemenu vlastně vůbec nepatří! Slovenský a polský sportovec je jen podprůměrný závodník, který jen hraje na národnostní strunu. Když vyhraje Polák či Slovák, tak je to jen proto, aby jejich spoluobčané mohli pomluvit Čechy!

S Rusy je to jiné. Ti vyhrávají jen díky dopingu! Ruský sportovec nemá se sportem vůbec nic společného! Rus – podvodník! Svět to sice zatím nepochopil, ale my v zemi, která je neprávem považována za východoevropskou jsme na to už přišli! Vše co je slovanské je špatné a my se od toho distancujeme. Pryč s Ruskem, Polskem, Slovenskem, Ukrajinou, Srbskem….

Jendo Kolláre, ty to vidíš… Myšlenka panslavismu je díky tomu, že Češi vidí svou převahu nad ostatními slovanskými národy, že si myslí něco o tom, že nějaký Polák či Slovák je oproti nim méněcenný a Rus je dokonce nepřítel... Ta myšlenka nějaké slovanské vzájemnosti je bohužel ztracená. I když… Co to zkusit bez Čechů? Myslím, že to bude fungovat!

A vůbec… Lech nebyl praotcův bratr, ale jen poradce. On se snažil dostat svou slovanskou část Čechovy karavany k Baltickému moři a povedlo se mu to. Nechal svého mistra Čecha a jeho kamarády pojídat strdí, zapíjet jej mlékem a sám odtáhl na sever. Jelikož nenarazil na žádný vršek, tak dorazil až do Sopot… Ale proč bych o tom psal. Je to historie národa, který nám nesahá ani po kotníky!

Jen my Češi víme, že co je slovanské, co je východoevropské, co je jen trochu Ruské a co jen trochu zavání azbukou, je špatné a tím pádem… Co je slovanské, to je špatné! Přeji hezký večer.