Tak nám boj proti kouření, vlastně proti kuřákům, dostává nové rozměry. Protikuřácká hesla začíná nahrazovat otevřené násilí...
Nevím, jestli jste si všimli zprávy o události v Českých Budějovicích, kde dva muži brutálně zbili svého souseda, protože kouřil na balkóně svého bytu. Dotyčným hrdinům to vadilo (proti čemuž se nedá nic namítat) a tak vzali ochranu svého zdraví a své svobody do svých rukou a nohou. (Proti tomu se už toho dá namítnout hodně)
Nebudu se tady rozepisovat o tom, jestli má kuřák právo kouřit doma (když už mu to chtějí všude jinde zakázat), ale chci napsat o tom, že jakékoliv násilné řešení sousedských problémů je v normální společnosti 21. století nepřípustné.
Já si totiž myslím, že chtít si vynutit dobré sousedské vztahy, třeba úklid společných prostor, dodržování nočního klidu, nebo právě to kouření na balkóně kopancem do hlavy je ubohé a je to známka primitivismu.
Já prostě nemohu pochopit myšlenkový pochod člověka, který si řekne, že má pravdu a proto může jít někoho kopnout do obličeje. A nejenom že může, ale opravdu si jde kopnout.
Lidstvo se pasuje na pány tvorstva, západní civilizace se tváří jako to nejinteligentnější společenství ve vesmíru a přitom lidé ještě stále mají radost z toho, když někomu rozbijí držku! Radost z toho, že někomu ublížím je ještě stále populární. Vždyť se stačí podívat na diskusi pod článkem o kuřákovi z Budějovic. Lidé stojí za násilníky a někteří to postiženému dokonce přejí…
Jak dlouho to ještě asi potrvá? Jak dlouho bude normální, že se budou hádky řešit tím, že prostě poteče krev? Vždyť násilí je v našich končinách přisuzováno především zločincům, psychopatům, zaostalým a méně inteligentním jedincům, tak proč se k násilí uchylují i (údajně) spořádaní lidé? Co může mít běžný člen naší společnosti z toho, že někomu způsobí bolest a nějakou tu ztrátu krve? Pokud přitom cítí nějaké uspokojení či dokonce radost, tak to ta naše civilizace zase tak civilizovaná nebude.
Ale to si rozeberte, jak chcete. Můžete to brát jako naivní výkřik, ještě naivnějšího pacifisty, ale musíte mne pochopit. Jsem prostě ten, který to vzájemné rozbíjení ciferníků nechápe. Přeji hezký večer
