Koukej Marto, já si přidám tvé tisíce ke svým milionům...

A vůbec... Byl jsi někdy mým kamarádem, byla jsi mou kamarádkou? Promiň, na výpis svého konta mohu koukat každou chvíli, ale tebe vidím jen občas..

A je to moc hezký pocit, vidět to obrovské množství nul a vědět, že před nulami se nachází i jedno reálné číslo (byť je to jenom jednička), které určuje můj společenský kvocient.. Mám na kontě, na rozdíl od tebe nějaký ten milion (nediv se, pracuji od nevidím do nevidím, zpívám vše co mi moje agentura dohodí a svého manžela miluji.).

Víš Marto, já proti tobě nic nemám, ale mohla by jsi kousek svých výdělků posílat na náš účet? Vždyť já zpívala ty roky i za tebe a myslím si (on si můj manžel myslí), že jsem to dělala dobře! Vždyť nebýt mne a Vaška, tak si na tebe nikdo ani nevzpomene! Chápeš to? My jme ti dali novou příležitost a ty jsi to vyhodila někam do popelnice...

Pokud se ti to Marto nelíbí, tak mi a mému manželovi (je to borec, to si ani nedovedeš představit) zaplatíš pár korun... Musíš pochopit to, že kapitalismus pro který jsi horovala v šedesátých letech je úplně jiný, než ten správný kapitalismus prováděný mým manželem! Peníze má i bezdomovec, jen je třeba vědět, jak mu je sebrat!!!

Do háje, co jsem to napsal za blábol??? Přeji hezký den...

 

 

 

Autor: Pavel Nitka | pondělí 21.9.2009 16:31 | karma článku: 30,27 | přečteno: 1865x