Kniha mého srdce VI aneb Chtěl bych žít na Ostrově Divokých koček!
Tento díl mého seriálku o knize mého srdce, by se spíše měl jmenovat "kniha mého dětství". Přesněji řečeno, knihy mého dětství... Britský spisovatel Arthur Ransome totiž o Vlaštovkách a Amazonkách napsal více knih, než paní Rowlingová o Harrym, Ronovi a Hermioně!
Celou sérii vyprávění o sourozencích Walkerových (Vlaštovky) a sestrách Blackettových, započal Arthur Ransome románem "Boj o ostrov" už v roce 1930. Děj umístil na jedno nejmenované anglické jezero a do hlavních rolí, mimo osádek plachetnic Vlaštovky a Amazonky, obsadil i fantastický ostrůvek o který obě posádky svedly urputný boj... Ale boj plně v regulích fair play a tak zde, na rozdíl od příběhů kluků z klubu Rychlých šípů, nikdo nezemřel.
John (kapitán), Zuzana (první důstojník), Titty (první námořník) a Roger (plavčík) jsou sourozenci, kteří tráví prázdniny u jezera a rozhodnou se tábořit na ostrůvku uprostřed, pro dětskou fantazii nekonečné, vodní plochy. Hned po přistání u břehů pustého ostrova však zjistí, že nejsou jeho prvními obyvateli. A záhy se seznámí se sestrami a pirátkami Nancy (v civilu Lily, ale piráti přece žádné lilie nebyli, to dá rozum) a Peggy Blackettovými, které si na ostrov dělají nárok.
Aby taky ne, vždyť bydlí na březích moře, které Ostrov Divokých koček omývá už mnoho let a táboří zde už několikáté prázdniny! Co se dělo potom už nebudu prozrazovat, ale určitě tušíte, že se z obou partiček stali nerozluční přátelé...
I v dalších knihách Arthur Ransome popisoval dobrodružství Vlaštovek a Amazonek, ať už na vodě či na suchu (Trosečníci z Vlaštovky, Holubí pošta), dokonce jeden díl umístil i do zimního času (Zamrzlá loď kapitána Flinta) a ke známým hrdinům přidal další sourozenecké duo, Dicka a Dorotku Callumovy.
Později napsal Ransome i díly, kde se vyskytly pouze Vlaštovky (Nechtěli jsme na moře) a právě nová dvojice Dick s Dorotkou (Klub Lysek, Velká šestka atd). Celkem napsal dvanáct knih, které se nějak vztahovaly k dobrodružstvím Vlaštovek či jejich kamarádů. Poslední díl série vyšel v roce 1947.
Nevím, jak moc byly knihy o dobrodružství party dětí ve své době úspěšné, ale troufám si napsat, že určitě byly! Myslím si, že kdyby tehdy byly stejné možnosti jako jsou dnes, určitě by byly stejně úspěšné jako ty příběhy ze školy v Bradavicích. A možná i úspěšnější!
Vždyť co si dnes mohou čtenáři vzít z příběhů o malém čaroději s jizvou na čele? Mohou jen snít o tom, že by MOHLI umět to co on, ale to je všechno! Určitě nepoběží na londýnské nádraží a nevrhnou se hlavou proti zdi, aby se objevily na nástupišti číslo devět a tři čtvrtě... Brzy zjistí, že mávat klacíkem (pardon, samozřejmě hůlkou) a křičet Wingardium Leviosa je blbost a učitelka matematiky se stejně nikdy nevznese...
Zato při čtení výše zmiňovaných knih, si mohli čtenáři dobrodružství nejen vysnít, ale i vyzkoušet! Vždyť v těchto knihách nebylo nic nereálného a dokonce i děti, které nemají to štěstí a nebydlí někde u jezera a už vůbec se nedostanou k plachetnicím, si mohou v těchto knihách najít to svoje dobrodružství... To které MOHOU zažít na vlastní kůži!
Prostě dobrodružství bez kouzel (Harry Potter), bez smrti některých hrdinů (opět Harry Potter a Rychlé šípy), prostě dobrodružství správně okořeněné romantikou a dětskou bezstarostností...
Ještě dnes si rád některou z těchto knížek otevřu a představuji si, jak kráčím po prkně na palubě hausbótu kapitána Flinta, jak mapuji Záhadné vody a jak vařím snídani nad ohništěm v táboře na Ostrově Divokých koček... Zkuste to taky, neprohloupíte! Přeji hezký den.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
| Další články autora |
Zemřela Zdena Mašínová, dcera legionáře a perzekvovaná sestra uprchlých odbojářů
Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, jejíž bratři za totality utekli ozbrojení na Západ. Čelila...
Po deštích se lesy plní houbami. Tady mají Pražané největší šanci na plný košík
Počasí posledních dnů jako by si čeští houbaři sami vymodlili. Kombinace vydatných dešťů a...
Pražská muzejní noc 2026: Na Florenci se chystá videomapping zdarma, zahraje i Lake Malawi
Více než 60 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí otevře své brány netradičně v nočních...
Mačkáte v MHD tlačítka správně? ROPID vysvětlil, jak dávat znamení bez zmatků
Kdo někdy nervózně mačkal tlačítko v tramvaji pětkrát za sebou nebo hledal ten správný čudlík, není...
Z elektrokola se za pár tisíc stane raketa. Policie na přečipované stroje nestačí
Mnozí prodejci elektrokol na webech nepřímo vybízejí zákazníky k porušování pravidel. Lákají na...
Kradou si architekti nápady? Co mají společného budovy na Zlíchově a Pankráci s Tančícím domem?
Když si na vesnici někdo orámoval okna černými dlaždičkami, mohli jste si být jistí, že za pár let...
Liberecká univerzita a muzeum chystají videomapping na zeď či venkovní galerii
V Liberci chtějí více spolupracovat místní univerzita a Severočeské muzeum, uzavřely proto...
Šternberk se promění příští víkend v město fotografie, hostí Foto Bienále
Šternberk se příští víkend promění v město fotografie. Hostit bude první ročník Foto Bienále 2026,...
Zlín má souhlas majitelů bytů s dostavbou fotbalové tribuny na stadionu
Jednou z nevýhod zlínského fotbalového stadionu je, že má na východní straně přes 30 metrů dlouhou...
- Počet článků 685
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1639x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů



















