O tom co je to štěstí by mohl
přednášet Tsutomu Jamaguči, člověk který strávil první
srpnovou dekádu roku 1945 ve dvou městech. V Hirošimě a v
Nagasaki!
Nevím, jestli jste to taky četli, ale pro mne to bylo jako zpráva z jiného světa. Dnes třiadevadesátiletý Tsutomu Jamaguči přežil peklo a to rovnou dvakrát! 6. srpna 1945 byl služebně ve městě na západě největšího japonského ostrova Honšú. Tím městem byla Hirošima. Stal se svědkem snad nejhoršího zvěrstva spáchaného kdy člověkem, přežil jaderné peklo vyvolané několikatunovou uranovou bombou s něžným jménem Little Boy . Nikdo z nás si nedovede představit, co musel prožít! A on to přežil.
Po útoku na Hirošimu se okamžitě vrátil domů. Určitě chtěl rychle zapomenout na nezapomenutelné. Z jeho vzpomínek už ale nikdy nikdo nemohl vymazat hrůzu kterou prožil. Konečně byl doma. Doma v krásném japonském přístavním městě Nagasaki. Tady se seznámil s plutoniovým bratříčkem Little Boye, s pumou která se jmenovala Fat Man ...
Tuto zprávu jsem si přečetl dnes, kdy agentury vydaly prohlášení francouzské vlády o odškodnění vojáků a civilistů, kteří byli účastníky jaderných pokusů v Alžírsku a Francouzské Polynésii v šedesátých a sedmdesátých letech (tak nedávno) minulého století. Začalo mne zajímat co vlastně lidé vědí o jaderných zbraních?
Ze školy si možná pamatují, že při štěpení jader atomů se uvolňuje obrovské množství energie a ti nešťastníci co zažili Brannou výchovu vědí, jak si mají lehnout při spatření atomového hřibu. Dneska už děti ve školách povinně nesledují filmy o jaderné apokalypse a následné jaderné zimě. Naštěstí už nežijí v permanentním strachu z budoucnosti strávené v protiatomovém krytu. Ale je to správné? Ten Damoklův meč nad námi stále visí, protože supervelmoci (a taky některé nestabilní země) stále disponují takovým arzenálem jaderných zbraní, že by mohly zničit naši planetu hned několikrát. Ono to postupné snižování počtu těch pekelných hlavic, totiž vůbec nic neřeší.
Nechci malovat čerta na zeď, není to totiž vůbec zapotřebí. Čerta namalovaly Spojené státy už v srpnu 1945 a nemalovaly ho na zeď, ale rovnou ho vykreslily na oblohu. Další státy ho už jen vybarvily. Člověk už přes šedesát let vládne silou, která mu měla být zapovězená. Snad ji už nikdy nezneužije.
