Jak zabavíme diváka naší televize, když jsme už dávno nevyrobili nic tak zábavného, že se to prostě bude líbit skoro všem? Vyrobíme střihový pořad a bude vymalováno....
Vždyť archívy naší veřejnoprávní televize jsou skoro bezedné a najde se v nich tolik osvědčených kousků, že jsme schopni své diváky bavit skoro do nekonečna. Stačí vybrat ten správný skeč, který je léty velmi dobře prověřen a divák se bude smát, až se bude za ovladač popadat….
Jenže se asi našel nějaký nezodpovědný správce pokladů, uložených v archívu ČT (vlastně ČST), který svou neskutečnou liknavostí zapříčinil ztrátu klíčů k osmdesáti procentům archívu. A tak se prostě ve všech těch střihových pořadech točí jen to, co hledači pokladů (vlastně scének a písniček) našli v tom zbylém oddílu, ke kterému se klíče neztratily…
Naštěstí tam tito zásobovači televizní obrazovky našli to, co se podle nich nikdy nepřejí. Vůbec jim nevadí to, že všechny tyto střihové pořady jsou sestaveny ze stále stejných televizních skečů a jediné co se mění, je průvodní slovo moderátora či moderátorky a pořadí jednotlivých scének.
A tak se stále setkáváme s popletenou učitelkou Anežkou Lídlovou, s pedantským učitelem čehokoliv Jiřím Wimerem a s ním i s jeho trpělivým žákem Karlem Černochem či s klíštětem Oldou Kaiserem.
A taky se stále objevuje Kubrt Jiřího Lábuse, Súrio Mário Martinéz Chuaréz Ferdinando Jiřího Krampola a hlavně… Nikdy nesmí chybět Felix Holzmann. A tady bych se pozastavil.
Felix Holzmann byl geniální komik, který si všechny své skeče připravoval úplně sám a vypiloval je k naprosté dokonalosti. Nikdy nechtěl vystupovat se scénkou, kterou si sám nepřipravil a vše co připravil, bylo neskutečně vtipné, dnes by se řeklo COOL! Jenže zásoba jeho scének není bezedná a díky jejich neustálému opakování se stává poněkud vyčpělou.
Ale to není chyba Felixe Holzmanna, nýbrž dramaturgů České televize. Neustálé opakování Holzmannova martýria s nákupem vstupenek do kina či jeho problémů se ztrátou paměti, jeho geniální humor doslova devalvuje. Stalo se totiž to, že ty scénky už všichni znají a postupně se množí lidé, kteří se už jen ušklíbnou a řeknou si: „Zase Holzmann, to tam nemají něco lepšího?“
Nemají, protože i přes jistou devalvaci je právě Holzmannův humor stále nadčasový a svým způsobem geniální. Jenže i geniální skeče se tím neskutečně častým opakováním mohou lidem zprotivit a Felix Holzmann si to určitě nezaslouží. Jenže se už nějak nemůže bránit a tak bude své vstupenky na „Včera, dnes a zítra či V sobotu večer a v neděli ráno“ nakupovat ještě mnoho dalších sobotních večerů. Dokud se dramaturgům televize nepovede Holzmanna lidem zprotivit a nenajdou si nějakou další oběť. Možná najdou klíče a znehodnotí Werichovy forbíny. Přeji hezký večer.
