Tak jsem zkusil najít na síti jeden
výraz. A světe div se, v internetových encyklopediích heslo
„blbec“ nemá své místo!
A přitom je to tak časté slovo! A kdyby jen slovo, vždyť kdo z vás se nikdy s nějakým blbem nesetkal? Klasik řekl: „Nejhorší je srážka s blbcem." Ale onen klasik asi nepochopil, že ona srážka s blbcem ho může i obohatit! Takový F.Veber ve své geniální hře „Blbec k večeři" na to přišel! Blbce je třeba hýčkat, dát mu to co potřebuje a potom sklízet zasloužené plody celkem jednoduché práce!
Vždyť je to tak jednoduché, najdete blba a budete mu naslouchat. Nebudete se s ním o ničem přít a sem tam mu i něco odkývete. Ale na to pozor! Stále se musíte držet pravidel! On je blb a vy ho jen využíváte, nesmí se stát opak! Jinak se v očích svých známých stanete nenávratně blbem i vy!
Je to už nějaký ten rok. Pracoval jsem v jedné nejmenované továrně, kterou si koupil jeden nejmenovaný Ind... Náš jediný úkol byl ve dne, v noci, v pondělí i v neděli vyrábět ocelové plechy pro celý svět a pro rourovnu v Karviné. V továrně jsme trávili i svátky a naši vedoucí se k nám chovali jako k nesvéprávným otrokům. Člověku to připadalo, jako by byl někde ve výkonu trestu.
A tehdy jsme na to přišli! S kamarádem jsme začali sbírat blbce.... A že jich v té továrně bylo! Nedovedete si představit, jak rychle uteče čas při sledování různých blbů! A co teprve, když si takového primitivečka přizpůsobite k obrazu svému! To se potom dovíte věcí!
Byl tam jeden, který si kdysi koupil auto, tehdy novou stodvacítku a dodnes byl na ní hodně pyšný! A taky byl pyšný na to, že ještě v roce 2005 měl v nádrži benzin za osm korun! On totiž s tou károu nikdy nevyjel.... Další případ byl jistý Ota. Provozoval obchod s použitou konfekcí (říkali jsme mu proto Versace) a pracoval na nočních směnách jen proto, aby mohl zaplatit prodavačky.
Nejlepší úlovek nám bohužel proplul mezi prsty. Říkali mu běžec, protože po směně vždy běžel na nádraží jen proto, aby mohl před odjezdem svého vlaku sníst o jeden koblížek více! Tento člověk využil svých konexí a vybral úspory v Moravia Bance den před jejím krachem. A uložil je do jedné brněnské kampeličky... „Dneska jsem tam volal a oni řekli, že nezkrachují!" To byla poslední slova která jsme od něj slyšeli.
Běžec začal pracovat na druhé straně továrny a tam ho vůbec neocenili. Nikdo se s ním nebavil a tak nikdo nevyužil ten potenciál, který v něm byl! Takže když všem sdělil, že bude mít letos na zahradě 200 až 250 tisíc malin, šlo to bohužel do ztracena...
Takže sbírka blbců... Už nějaký ten pátek se chlubím, že kromě pohlednic sbírám blbce. Ale nevím jak je katalogizovat, jak mám svou sbírku (kterou mám jen ve své hlavě) ukázat veřejnosti. A vůbec, mám strach, že nebudu první a někdo už podobnou sbírku má! Třeba ji dotáhl ji k absolutní dokonalosti a na prvním místě jeho katalogu jsem já! Přeji hezký den.....
