Dobří lidé stále existují

Příspěvek jedenáctý. Příběh o Jimmym. Jimmy je 46letý Američan z Oregonu. Do Bacalaru poprvé zavítal v roce 2004. Koupil si zde pozemek s baráčkem a o rok později se sem přistěhoval. Už ho nebavil stereotypní život v Americe a rozhodl se to změnit.

Poprvé jsme se s ním setkali v Buenavistě, kam vyrazil navštívit kamaráda. Už tehdy nás pozval k sobě domů (bydlí kousek od Casa del Escritor, kde jsme ubytováni my). Podruhé jsme se s ním náhodou potkali v jedné pouliční restauraci. Šli jsme z kurzu a měli jsme chuť dát si něco jiného než vodu, která na nás doma v demižónu čekala. Přisedli jsme si k němu a jeho dvěma přátelům a dali si lahodný drink (alespoň já). U nás by to byl mléčný koktejl z jahod a manga. Mňam. ;)

Jimmyho manželce, doktorce, trvalo rok, než jí byl v Mexiku uznán diplom a následně tak umožněno zde pracovat. A nebylo to nic jednoduchého. Nicméně vytrvala a dosáhla svého.

Jimmy nám tedy s úsměvem nabídl, že když budeme mít hlad, můžeme přijít k němu domů, zaklepat na bránu a říct: „Jimmy, my máme hlad, uvař nám něco.“ :D Docela jsem se u toho pobavili (na druhou stranu nás představa negativní reakce úřadů děsila). Ten samý večer jsme naplánovali návštěvu Jimmyho na čtvrtek, kdy máme pauzu mezi půl pátou a sedmou. Jak už jsem ale zmiňovala v předchozím článku, studentů ve čtvrtek nepřišlo mnoho a tak se hodina zrušila. K Jimmymu jsme mohli zajít dřív. :)

První dobrý skutek, který pro nás udělal, bylo půjčení kol! Jimmy jich má několik. Původně je chtěl pronajímat, ale nakonec z toho sešlo. Nejsou to zrovna výstavní kola, ale jezdit se na nich dá. Většina jeho kol má přidělaný košík na řídítkách, což jsem s radostí uvítala. Dalo by se říct, že je to tak trochu kolo mých snů. ;) Dokonce jsme vybaveni i zámkem.

Jimmyho dům je obrovský. Z původního malého domečku vybudoval, s pomocí dělníků, „velké sídlo“ s přístupem k laguně. Má dvě prostorná patra a terasovou zahradu. Jedno patro dříve pronajímal turistům, ale i z toho postupně sešlo. Nyní žije v celém domě sám se čtyřmi psy a dvěma kočkami. Asi nejkrásnější část, alespoň pro mě, je venkovní kuchyň. Při mytí nádobí či přípravě jídla máte výhled na 60metrů hlubokou zátoku (cenote). Je to opravdu úžasné. Vaříte a jíte na čerstvém vzduchu (a místní klima je k tomu jako stvořené).

Jimmy je truhlář. Věnuje se zejména stavění lodí. V domě tedy rozhodně nechybí obrovská dílna, spousta fošen a kopa nářadí. Na jedné své lodi nás ve čtvrtek i svezl. Zavezl nás na druhou stranu laguny a dokonce ještě dál. Ukázal nám, jak je laguna propojena s řekou a s dalšími lagunami. Bylo to neuvěřitelné! Na sobotu jsme dohodli celodenní výlet. Jimmy nám chce ukázat všechny krásy laguny (ptáky a podvodní život). Podle jeho slov si to zasloužíme a byla by škoda, kdybychom o to přišli!

Video z prvního výletu naleznete zde.

Pominu-li sobotní ranní šok, kdy se Filip musel vzdát první části výletu (birdwatching – pozorování ptáků) kvůli schůzce úředníků, zbytek dne neměl chybu. Během rána jsme bohužel moc ptáků neviděli. Vyrazili jsme dost pozdě. Nejlepší čas je prý tak v půl sedmé ráno. Alespoň jsme zvládli zničit nelegálně nainstalovanou ceduli „soukromý pozemek“, kterou si někdo jen tak přijel zasadit na kus pozemku uprostřed laguny. Jimmy se snaží lagunu udržovat v co možná nejlepším stavu. Kdykoliv jsme potkali kus nějakého plastu nebo čehokoliv jiného, zpomalil loď a odpad vysbíral. Velice ho mrzí, že se úřady domnívají, že laguna není dost dobrá pro to, aby se stala chráněnou krajinnou oblastí.

Když nám Filip poslal zprávu, že setkání skončilo, vyrazili jsme zpět. Jimmy nám uvařil vynikající oběd. Pro mnohé z vás by „pouhá“ rýže se zeleninou asi nebyla zvláštní specialitou, ale my si po dvou týdnech konzumování vajíček či masa s tortillami opravdu pochutnali (rýže byla udělána na másle a chutnala skvěle, stejně jako zelenina připravená na páře). ;)

Pak jsme vyrazili na lagunu, vybaveni ploutvemi a potápěčskými brýlemi a šnorchlem. Jimmy nás zavezl na řeku, která lagunou proudí a kde je k vidění spousta ryb a rybiček. Neměla jsem slov. Připadala jsem si jak v dokumentu National Geographic. Potápěli jsme se a kolem nás plavala hejna ryb. Na závěr jsme se ještě nechali unášet kousek po proudu a proplavali jsme úsek, kam s lodí zajet nešlo. Byl to opravdu nepopsatelný zážitek!

Video, kde nám Jimmy vypráví o laguně naleznete zde.

---

www.united-vision.org