V předchozím 1.díle jsem se opřel do imperialistického Západu, nenávistného šíření západní ideologie prostřednictvím rozpínavosti NATO a pochválil jsem prezidenta Putina za to, že měl odvahu a Západu se postavil.
Hned jsem začal dostávat rozporuplné reakce, někteří nevěděli, jestli to myslím vážně, zkrátka byly vůbec rozpačité a tím nemyslím jen diskusi pod článkem. A nyní vysvětlím, proč jsem tento článek napsal. Především musím uvést, že šlo spíše o experiment než o vážně míněnou úvahu. Do Moskvy nebo Číny zatím opravdu namířeno nemám. Narozdíl od našich vrcholných politiků.
A teď, co mě inspirovalo a proč jsem článek napsal. Včera večer uvedla ČT k mému příjemnému překvapení pořad Hydepark Civilizace s ruským historikem, profesorem Andrejem Zubovem. Když jsem pana profesora poslouchal, téměř jsem se začal stydět. Proč ? Tento člověk je Rus a naprosto nepochybuje o tom, že říkat tvrdou a i jemu jistě velmi nepříjemnou pravdu o ruské historii, je správná věc. Díky svým názorům byl nejprve vyhozen z práce a i když ho poté vzali zpět, nemůže přednášet, tudíž jakoby byl vyhozen dál. Ale on na svých názorech trvá dál, stůj co stůj. A co my v Evropě, resp. u nás v Česku ? Jsme taky tak svobodní jako pan Zubov ? Nemyslím svobodní ve smyslu dělat to, co chceme - pan Zubov nemůže a my ano. Myslím svobodní ve smyslu skutečně svobodného uvažování a to nemá nic společného ani s režimem, ani s financemi, ani s tím, jak kvalitní chytrý mobil si můžeme koupit. Souvisí to jen a pouze s naší schopností svobodně uvažovat, svobodně přemýšlet, svobodně selektovat relevantní informace od ideologického škváru, prostě svobodně žít. Jsme tak svobodní ? Obávám se, že nemalá část z nás takto svobodná není a ani si to neuvědomuje.
Když jsem psal, že bychom Putinovi měli být za mnohé vděční, bylo to samozřejmě míněno z recese. Nicméně jedna věc, za kterou bychom mu měli být vděčni, skutečně existuje. Přinutil nás znovu začít přemýšlet nad tím, jakou cenu má svoboda, a jak odporné jsou demagogie, ideologie, diktatury a diktátoři. Myslím, že nemalá část z nás na to už zapoměla a považuje tyto svobody za tak automatické, jakoby se o ně už nikdy nedalo přijít. Ale to je hrubá chyba. Svobodu člověk může ztratit stejně rychle jako ji může nabýt a ani si toho nemusí všimnout. Nic není automatické a pokud už něco automatické být může, pak samotné bytí svobodný je v tomto případě to poslední.
Zajímavé byly i příspěvky "ruských" agitátorů v diskusi. Bylo jich minimum. I to o něčem svědčí, není-liž pravda. V tomto světle se jejich agitky na internetových fórech jeví ještě trapnější než předtím. (Jestlipak je tohle vyprovokuje. Tak určitěěéé.)
A konečně poslední důvod napsání onoho článku. Směřování české zahraniční politiky je v poslední době bohužel naprosto žalostné. Nečasův "dalajlamismus", Zeman kamarádící s Kremlem, Klaus s Putinovým vyznamenáním, vláda snažící se shazovat efekt protiruských sankcí v čele s ustrašeným Sobotkou nebo parlamentní a hlavně vládní partaje téměř se k rusko-ukrajinskému konfliktu nevyjadřující... to je přímo katastrofální stav české zahraniční politiky. Kdyby Česko nebylo v NATO, měl by člověk skoro dojem, že současný ruský režim je náš spojenec a toho bych se opravdu dožít nechtěl. Je pak naprosto logické, že si člověk vybaví estébáckou propagandu z předlistopadových dob, z které běhal mráz po zádech. A naši politici se činí tak, že kolikrát je už opravdu těžké najít ve směřování české zahraniční politiky rozdíl mezi dneškem a dobou před listopadem.
Není žadným tajemstvím, že ruské tajné služby jsou v současné době velmi aktivní. Nepochybuji o tom, že ruské peníze mají velký vliv na českou politiku. Anebo přinejmenším řekněme ne velký, ale určitě větší, než jsme ochotni si připustit.
Proto předchozí článek "Západní imperialismus a propaganda - díl 1.", proto článek, který, podle mého názoru, demonstruje, jak jsme zpohodlněli, jak svou svobodu bereme za samozřejmou a jak si myslíme, že už nás Rusko nemůže ohrozit, když mezi ním a námi leží Ukrajina a Slovensko. Ale stát se dá "obsadit" i bez tanků, žije-li v něm dostatek lidí, kterým je to jedno. Je nám to jedno nebo ne ?
