Zimní ztráty

Je neděle. Zítra nebo v pondělí, podle toho, co nastane dřív, bude zase šílený hic, ale snad by mohly přijít i nějaké ty kroupy. Ideální čas pro zvýšenou konzumaci všeho, co devět z osmi lékařů konzumovat a hulit nedoporučuje.

O tom, že příroda je geniální, v zásadě málokdo pochybuje. Ostatně pro důkazy nemusí chodit člověk zas až tak moc daleko. Obvykle jenom stačí zahledět se na chvíli soustředěně do zrcadla. Ale když je vedro, napadají člověka různé myšlenky a někdy dělá i úplné hovadiny. Tak například jde a koupí mobilní klimatizaci. Za normálních okolností, tzn. když je polojasno, 20°C a lehký vánek čechrá kadeře, by to neudělal. Ale když se mozek vaří ve vlastní šťávě, přitáhne ji domů a pak jenom rezignovaně konstatuje, že to přece moc dobře věděl. Že ten krám je jenom na dvě věci. Nebudu je jmenovat. Jsou notoricky známé a ta druhá je navíc sprostá. Ono to fouká chladný vzduch, o tom žádná. Ale když k vám otevřeným oknem, kterým musíte vystrčit hadici, jde na návštěvu Afrika, a samotná hadice hicuje jak piliňáky, dochází k takovým zimním ztrátám, že nula od nuly pojde. To v tom lepším případě, když z toho nepojdete i vy. Nejsem však zapšklý a tak bych jednu výhodu mobilní klimatizaci přece jenom přiznal. Rozhodně neuslyšíte sousedy v méně vybavené domácnosti, jak se v tom nekřesťanském vedru honí navzájem s kudlama a nahlas bilancují své společné soužití. 

Omlouvám se. Nějak jsem se nechal unést. Jestli je to tím horkem nebo tím kraválem? Původně jsem přece začal tím, že příroda je geniální. Ale dneska mě napadlo, jestli si to myslí i medvědi, když se musí v takovémhle počasí šplhat po lesních stráních v kožichu a nemají zrcadla. Jasně, že třeba můžou zalézt někam do křoví, ale tak si to na chvilku zkuste a uvidíte. Žádný med. Hlavně si říkám, co je to za logiku chrnět celou zimu, když je venku tak krásně, a potom v pětatřiceti nad nulou být vzhůru. Vždyť to se snad ani nemůžou rozmnožit. Argument, že v zimě není dostatek potravy, podle mě dost pokulhává. Dneska je na horských hřebenech tolik běžkařů a lesními stezkami se prohání tolik horských cyklistů. Zrovna cyklisty sice moc nemusím, protože se jich většinou dost leknu, ale nemuseli by je ausgerechnet sežrat. Stačily by třeba jenom svačiny v panice odhozené. Určitě by to byla samá mrkvička, semínka, zelený ječmen, avokádo, kapustička, mořské řasy a možná i trochu té zázračné goji. Prostě vyvážená, pestrá a zdravá strava, která by našim medvědům jenom prospěla. To je přece nad slunce jasné.