Zlínská pobočka ČSSD zveřejnila předvolební plakátky s heslem „Pro spoustu z nás to bude poprvé. Nestyďte se nám dát šanci... Volte ČSSD!“ A doplnila to fotkou ženského klína zakrytého rukou. A aby toho nebylo málo, ještě zvýraznila slova „poprvé dát“. Plísnit stranu za sexistickou reklamu, která spojuje nahé ženské tělo s produktem, se kterým nemá žádnou souvislost, používá pouze fragment ženského těla a obecně se jedná o značně jednoduchou a stupidní reklamní zkratku, je však pouze jedna část kauzy.
Tou druhou je, že ta stejná ČSSD ve Zlíně nařídila uzavřít výstavu polské umělkyně působící pod pseudonymem Natalie LL. Prý je moc kontroverzní a pornografická. Mohla by negativně ovlivnit děti. Je s podivem, jak právo dítěte nevidět nahého člověka minimálně do dvanácti let, jsou najednou součástí občanské angažovanosti slušného člověka.
Nejdůležitější otázkou celé kauzy tak pro mě je: Jak je možné, že některá sexualizovaná zobrazení jsou přijímána bez problémů a jiná jsou podrobena tvrdé kritice? Záměrně nepíšu, jestli jsou bez kritického náhledu ponechány sexualizované reklamy nebo sexualizované výstavy. Zdá se totiž, že se v tomto veřejnost rozdělila na půl: Pro koho je nemyslitelné, aby se politická strana prezentovala pomocí nahého ženského klína a sloganu „nebojte se nám dát“, pro toho je většinou bez problémů umění kritické ke konzumnímu životu a prvky pornografie zvládne v tomto kontextu přečíst. Pro toho, kdo v odvážném umění vidí jen porno, je zase bezproblémové, pokud si někdo dá na plakátek vizuálně estetickou fotku nahé ženy.
Najdeme společnou řeč?
I když vím, který názorový proud je mi bližší, a který považuji za projev maloměšťáctví, myslím, že rozumím oběma stranám: jedna odmítá akceptovat, že žen v politice je jako šafránu, zatímco na billboardech zase přehršel. Druhá se po celý život zabývala jinými věcmi, než schopností orientovat se v uměleckých dílech a číst jejich významy, takže zmíněná výstava je pro ně pouze shlukem obscénních fotografií a videí. Otázkou tedy je, jestli najdeme společnou řeč.
Dokážeme vysvětlit, proč i „vkusné“ fotografie polonahých žen (ale i mužů) na každém plakátě, jsou pro společnost nebezpečné? A vysvětlí mi vedení zlínského kraje, proč považuje výstavu Natálie LL za zavrženíhodnou?
Za svou stranu barikády bych tedy chtěla říct následující:
Nahé ženské klíny nejsou jenom na předvolebních billboardech ČSSD. Jsou všude. A kde nejsou klíny, tam je poprsí. A i když je člověk sexuální bytost, má také hodně jiných stránek. A pokud zobrazujeme ženy zejména jako bytosti krásné a sexuálně dostupné, hodně toho ztrácíme. Pokud je navíc ukazujeme jen jako klín bez hlavy, nevidíme je ani jako sexuální bytosti, ale jen jako... Doplňte sami.
Petra Havlíková, koordinátorka programu Ženská práva jsou lidská práva, NESEHNUTÍ
