Pokračování článku “Co chybí mladým lidem v sexuální výchově?” Obrazy, se kterými se dospívající v porno filmech setkávají, ovlivňují jejich vnímání svého vlastního těla. Jak by měla probíhat reflexe reality pornografie?
Témata k diskuzi se studujícími
Co v mainstreamové pornografii běžně nevídáme, atraktivní formou zpracovala ilustrátorka Hazel Mead ve svém plakátu “Things you don’t see in mainstream porn” (Věci, které nevidíme v mainstreamovém pornu).
Komunikace při sexu?
Jedná se například o vtipné situace, které během sexu prožíváme, jako je spadnutí z postele, zaseknutý zip u kalhot či srážku hlavami, ale také situace, kdy se sexuální partneři*ky nepohodnou nebo kdy společně komunikují o tom, jak bude sex probíhat. V běžném sexu je normální se partnera*ky ptát, co by chtěl*a vyzkoušet, a dát prostor pro souhlas, odmítnutí i vyjádření jeho tužeb.
V pornografii však často na tento důležitý předpoklad sexuální aktu nezbývá čas. Proto je důležité s mladými lidmi tematizovat koncept souhlasu jako základu pro vstup do intimní zóny druhých lidí, který zároveň slouží jako prevence sexuálního násilí.
Stereotypy a sexuální objekty
Mainstreamové porno zároveň často zobrazuje stereotypní sexuální role mužů a žen, které by měli*y během sexu představovat. Ženy jsou v pornu často prezentovány v roli sexuálních objektů určených pro mužské potěšení, kdy jsou muži ženám nadřazeni. Tento způsob zobrazování je dle sociálních teorií i zahraničních výzkumů problematický, jelikož příjemci*kyně těchto obsahů mohou mít tendenci vnímat tyto praktiky a role jako běžnou součást sexuálního života. Takové zobrazování žen v pornografii implicitně komunikuje i roli, kterou by ženy měly ve společnosti zastávat, a zároveň podporuje každodenní sexismus. I proto v poslední době vznikají produkce, které se pokouší zaměstnávat více žen nejen jako režisérky (jelikož většina režisérů pornografie jsou muži), ale také do samotného filmu rovnocenným způsobem obsazovat ženy, muže a trans* osoby.
Vzhled v pornu vs. realitě
PlakátHazel Mead dále poukazuje na nerealističnost vzhledu profesionálních herců*ček, u kterých se v pornu nesetkáme s ochlupením, striemi či otlačením ze spodního prádla. Naopak se setkáváme s obrazem perfektních těl, za kterými však často stojí chirurgické zákroky. Australský výzkum z roku 2005 věnující se analýze nejlépe prodávaných DVD s pornografií ukázal, že 42 % pornohereček disponovalo velkým poprsím, přičemž 29 % z nich mělo poprsí plasticky upraveno. Zároveň pouze 3 % mužských herců mělo malý penis, zatímco 55 % herců mělo jednoznačně větší penis, než je obvyklý průměr. Jak v jednom rozhovoru prozradila i česká pornoherečka Angel Wicky, po mužských hercích je například vyžadována délka penisu nejméně třiadvacet centimetrů - světový průměr je však mezi třinácti a patnácti centimetry.
Tento předpoklad potvrdil výzkum z roku 2014, který se věnovalvlivu sexuálně explicitních obrazů na internetu (SEIM) na spokojenost s vlastním tělem. Výzkum zjistil, že čím více byli muži těmto materiálům vystaveni, tím více byli také celkově nespokojeni se svým tělem a měli zároveň větší tendenci vnímat své břicho jako příliš velké. Zároveň ženy, které byly těmto explicitním obrazům vystavovány častěji, vnímaly svá prsa jako příliš malá na rozdíl od žen, které těmto obrazům byly vystavovány méně často.
Orgasmus vždy a všude
Dalším důležitým tématem při reflektování pornografie se studujícími je i téma dosahování orgasmů, které může být sledováním porna do určité míry zkresleno. Výzkum analyzující 50 nejsledovanějších videí na internetovém portálu PornHub ukázal, že pouze 10 % žen ve videích dosáhlo orgasmu narozdíl od 78 % mužů. Zároveň ve většině videí žena dosáhla orgasmu přímo pohlavním stykem. Díky pornu tak mohou mít dospívající lidé dojem, že žena dosahuje orgasmu méně často než muž a zároveň jejím primárním zdrojem slasti je přímý pohlavní styk. Nicméně souhrn studií za posledních 80 let uvádí, že pouze 25 % žen konzistentně dosahuje orgasmu při penetračním sexu. Důležitým zdrojem slasti pro mnohé ženy tak není pouze penetrace, ale například je důležitější stimulování klitorisu či kombinace stimulace a penetrace. Tato informace je klíčová nejen pro dospívající ženy, ale i muže v jejich začínajícím sexuálním životě.
Pornografie může být problematická i v kontextu orgasmu mužů, protože vytváří dojem, že muži dosáhnou orgasmu pokaždé, když jsou sexuálně stimulováni. Pokud muž orgasmu nedosáhne, tak v sexu selhal a celý akt působí jako nedokončený. Ve skutečnosti však dosažení orgasmu nemusí být pro řadu mužů samozřejmostí. Proto je důležité studujícím ukazovat i jiné alternativy dynamiky sexuálního aktu, ve kterých dojde k naplnění sexuálního prožitku i bez dosažení orgasmu.
Z naší zkušenosti z workshopů o partnerských vztazích však víme, že málo studujících má představu o tom, jak klitoris vypadá, jak je velký a kde přesně se na těle nachází. I z tohoto důvodu studujícím během našich workshopů ukazujeme 3D model klitorisu a formou hádanky “kdo pozná, co daná věc je” otevíráme téma orgasmu.
Alternativy k mainstreamovému pornu
V posledních letech můžeme sledovat vzestup nového typu pornografie, jejímž cílem je divákům*čkám nabídnout etičtější a realističtější alternativu k pornu mainstreamovému. Ty se zaměřují na odlišné aspekty - ať už se jedná o větší zapojení žen v produkčním týmu, zobrazování větší rozmanitost genderových identit či zobrazování jiného typu intimity než je penetrační sex. Snahou těchto produkcí je nejen obecenstvu nabídnout realističtější pojetí sexu, které lépe ilustruje dynamiku sexuální aktu, jeho intimitu či vzhled lidských těl, ale také oslovit i jiné, než mužské publikum.
Jednou z dostupných alternativ je například takový typ pornografie, jejíž scéna je vedena samotnými aktéry*kami účinkujícími ve filmu (tzv. performer led scene). Scény tak nemají předem vytvořený scénář, který naopak interaktivně vzniká až v průběhu samotného natáčení, a to na základě potřeb a preferencí herců*ček. V jednotlivých scénách je tak kladen velký důraz na souhlas účinkujících na tom, co se bude dále odehrávat. V tomto typu pornografie se také často setkáváme s používáním bariérové antikoncepce (kondom či orální rouška). Nejen díky těmto charakteristikám tento typ pornografie ilustruje mnohem realističtější obraz sexuálního styku, než se kterým se většinou setkáváme v pornu mainstreamovém.
O pornografii bez pornografie
K tomu, abychom se studujícími v rámci sexuální výchovy mohly otevřít téma pornografie, není potřeba používat samotný sexuálně explicitní materiál. Cílem sexuální výchovy by nemělo být sledování porna samotného, ale naopak dát studujícím prostor reflektovat své zkušenosti, dát jim možnost se k tématu vyjádřit (pokud chtějí) a sdílet své pochybnosti či nejasnosti, vznášet dotazy a na základě těchto výstupů společně reflektovat realitu pornografie a sexuálního aktu. Jako pomocný materiál k otevření diskuze o pornografii nám mohou sloužit různá videa, která zábavným či kritickým způsobem komentují, jak pornografie zobrazuje sexuální styk či vztahy mezi lidmi, také je možné používat výstupy umělců*kyň věnující se tomuto tématu.
Příkladem takového materiálu je již zmiňovaný plakát od ilustrátorky a aktivistky Hazel Mead “Things you don’t see in mainstream porn” nebo video od nezávislé produkční společnosti Kornhaber Brown s názvem “Porn Sex vs Real Sex: The Differences Explained With Food” dostupné na youtube, které ilustruje rozdíly mezi sexem zobrazovaným v pornu a reálným sexem pomocí ovoce a zeleniny.
https://www.youtube.com/watch?v=q64hTNEj6KQ
Text Lucie Čechovská a Kristina Kvapilová, F:éra, NESEHNUTÍ.
Editovala a fotografie poskytla dobrovolnice NESEHNUTÍ Lucia Pekárová.
