Ukrajinsko-český BarCamp podruhé aneb poklidné vody Chersonu opět rozvířeny
Město, kde vám ke spočítání hipsterských kaváren vystačí prsty jedné ruky a v němž v neděli vyhrávají na ulici z amplionů francouzské šansony, zatímco mladé maminky bezstarostně korzují se svými ratolestmi v kočárcích po hlavní pěší zóně. Vhodnější místo pro uspořádání mezinárodní akce byste hledali marně. Přesně takový je Cherson, město Potěmkina a dějiště druhého ukrajinsko-českého BarCampu, na který se sjela vskutku různorodá směsice lidí – namátkou novinářka Petruška Šustrová, ázerbájdžánský lidskoprávní aktivista Turgut Gambar či krymští aktivisté a aktivistky. A spolu s nimi dalších šedesát lidí různého věku, zájmů a národností.
Pro pořádek, BarCamp není krycí název pro debaty v baru, jak podle názvu někteří čeští lektoři a lektorky odhadovali, ačkoliv je neformální atmosféra i v případě BarCampu klíčová. Jedná se o specifický koncept otevřené (ne)konference, jenž se vyznačuje několika aspekty. Mimo zmíněné neformálnosti jde o množství krátkých lekcí, potenciál k propojování a síťování či nízkonákladovost. Kdo by čekal čtyřhvězdičkové ubytování či tříchodové menu k obědu, čekal by marně.
Fregat, hotel sovětského typu, v němž byli čeští, ukrajinští a ázerbájdžánští vystupující i zúčastnění ubytováni, má bez diskuze to nejlepší za sebou. Své mouchy měly i prostory, které nám pro účely BarCampu opět zdarma propůjčila místní Chersonská státní univerzita. Kdo by však řešil polofunkční topení či turecké záchody, když v prvním sále probíhá lekce filmaře Ivo Bystřičana, zatímco ve druhém ázerbájdžánský lidskoprávní aktivista Turgut Gambar ukazuje na příkladu své organizace NIDA! možnosti nenásilného protestu v nedemokratických režimech. V tomto případě v režimu ázerbájdžánského diktátora, pardon prezidenta, Ilhama Alieva.
Při promýšlení konceptu druhého ročníku jsme vycházeli z modelu, jenž se osvědčil při prvním ukrajinsko-českém BarCampu. I tentokrát program tvořily dva paralelní bloky, z nichž účastníci a účastnice vybírali libovolně podle svých preferencí z dvanácti lekcí. A i tento rok se BarCamp nesl na vlně občanského aktivismu, s důrazem na regionální a lokální občanské iniciativy. Nejen že se jedná o oblast, která má v kontextu současných změn a reforem v Ukrajině značný potenciál a důležitost. Současně jde o sféru, v níž může NESEHNUTÍ zúročit své zkušenosti nasbírané během několikaleté práce s formálními i neformálními občanskými skupinami v ukrajinských regionech. V čem? Třeba v tom, jaké lektorky a lektory pozvat, aby jejich know-how odpovídalo potřebám ukrajinského občanského sektoru.
Svou návštěvou proto město Potěmkina [1] poctila například Jitka Nesrstová, odbornice na individuální fundraising, která přítomné zasvětila do základů práce s dárci a dárkyněmi. Základ úspěšného fundraisingu by se podle ní dal shrnout do tří slov a jedné spojky: „Umět požádat a poděkovat."
Jak ale v dnešní záplavě informací nenákladně a účinně zaujmout aspoň část veřejnosti, aby nám věnovala chvilku pozornosti? To zůstává zapeklitou otázkou nejen v Ukrajině. Že to jde i s pomocí pouhého videa z mobilu, ukázal na příkladech několika videí z poslední doby (I want more!) dokumentarista a režisér Ivo Bystřičan. Janek Rovenský zase svými zkušenostmi s ekologickými kampaněmi ze severu Čech a také s veřejnými akcemi, během nichž hrály hlavní roli místní komunity, narušil zažitou skepsi, že jakýkoliv boj proti velkým lobbistům s vazbami na státní struktury a proti vlivným firmám je marný.
Ale i v Ukrajině se nyní děje řada zajímavých a inspirativních aktivit. Reforma policie, postupná reforma státní správy směřující k omezení korupce a větší transparentnosti, lepší povědomí o právu na informace – to vše povzbuzuje nejen novináře a novinářky k investigativnější žurnalistice, ale také samotné občany a občanky k tomu, aby se aktivizovali v otázce dodržování zákonů.
Novinářka Larysa Horyslavets ze středoukrajinského Kremenčuku na příkladu své kampaně za dodržování zákona o zveřejňování materiálů k hlasování v městské radě (v Česku máme co dohánět) prokázala, že kombinace využití médií a občanské kampaně má velký potenciál. V tomto případě dokázala vyburcovat tolik lidí, že radnice požadavky kampaně nemohla ignorovat. Angažovanost lidí, byť jen na sociálních sítích, sehrává svou roli i při reformě policie. Igor Kravets, který za občanský sektor pomáhal s touto reformou v oděské oblasti, zdůraznil, že masivní sdílení zkušeností lidí s prací policistů a policistek (jejichž počet se v řadách policie značně navýšil) včetně fotodokumentace na stránkách, které byly za tímto účelem založeny, slouží jako efektivní nástroj monitoringu chování policie.
Každá akce si však vždy žádá i jistou inovaci. Protože naše pozvání na BarCamp přijala i novinářka Petruška Šustrová, zkusili jsme na konec prvního dne nově zařadit promítání dokumentu Na Hranicích impéria a následnou debatu se samotnou Petruškou, autorkou filmu. A vyplatilo se. Ačkoliv se dokument věnuje konfliktu mezi Gruzií a Abcházií [2], nabývá v souvislosti s tři roky trvajícím konfliktem na východě země s tzv. Lidovou doněckou a luhanskou republikou na aktuálnosti také v současné Ukrajině.
Citlivé téma národnostních a teritoriálních konfliktů i únavu informacemi nabitého dne mívá tradičně za úkol odlehčit večírek, jenž je skvělou příležitostí pro nejrůznější diskuse, výměnu kontaktů i názorů a síťování. A co je nejlepší, opakovaně se ukazuje, že zase tak moc nezáleží na jazykové výbavě přítomných. Část si opráší své školní základy ruštiny, část otestuje svou angličtinu a s pokročilejší dobou se ukazuje, že čeština a ukrajinština jsou si natolik blízké, že k plnohodnotnému dialogu bohatě stačí.
A blížíme se ke konci. Správně jste asi pochopili, že BarCamp nemá poskytnout detailní informace o prezentovaných tématech, právě naopak. Má představit množství nástrojů, metod, nových možností, příkladů dobré praxe. Je to inspirář, jenž má zúčastněným vnuknout inspiraci, dodat motivaci a rozšířit obzory. Doufejme tedy, že v této misi uspěl ukrajinsko-český BarCamp i tentokrát. A že se všem zúčastněným z různých koutů bývalého východního bloku, přednášejícím i poslouchajícím, s Chersonem pojí i jiné asociace než jen „průmyslové město bez průmyslu“ a prázdné večerní ulice.
A jeden pozitivní citát na závěr:
„Co si z BarCampu odnáším? Především to, že udělat dobrou kampaň je umění, v němž je nejdůležitější umět zmobilizovat lidi a dát jim vědět, čeho přesně chceme s jejich pomocí dosáhnout.“ Anonymní účastník
I druhý ukrajinsko-český BarCamp se uskutečnil díky laskavé podpoře Jana Barty, Prague Civil Society Centre a Českého centra v Kyjevě. Všem zmíněným za projevenou důvěru děkujeme!
Pavla Hofmeisterová, koordinátorka projektu Cesta iniciativy v Ukrajině
[1] Grigorij Potěmkinměsto nejen založil, ale také v něm byl pohřben a údajně zde často utužoval svůj milostný poměr s Kateřinou Velikou.
[2] Území, jež je právně součástí Gruzie, reálně však dlouhodobě existuje jako samostatný stát, zejména díky podpoře Ruska.
NESEHNUTÍ
„České nevládní organizace odvádí hodně práce," hodnotí arménská aktivistka stáž v Česku
Sjuzanna Petrosjan, zakladatelka arménské nevládní organizace Inclusion Armenia, se už 14 let věnuje zdravotně postiženým dětem a jejich rodinám. Také se zajímá o inkluzivní vzdělávání a práva osob se zdravotním postižením.
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc třetí, duchové za volantem (3. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
NESEHNUTÍ
„Vrátím se pro vědomosti i za krásou.“ Arménská aktivistka hodnotí stáž v České republice
Arpine Jerisjan žije ve městě Ijevan na severu Arménie, blízko uzavřených hranic s Ázerbajdžánem. V červnu 2022 Arpine v rámci spolupráce na dva týdny navštívila Arpine Českou republiku
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc druhá, rozhodně už ne mladá (2. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc první, aneb noc jako Brno (1. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o omezení prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schvaluje Sněmovna. Schválí ji patrně v mírnější...
Muž násilím vnikl do školy v Litvínově. Policie ho našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Záhadný předmět na noční obloze překvapil fotografy čekající na polární záři
Záhadné těleso na obloze překvapilo v úterý večer mnoho fotoamatérů, kteří hleděli k nebi v...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1237x